01:31
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Pořad ukazuje události po podpisu Moskevského protokolu: všichni slaví, Alexander Dubček se ptá Leonida Brežněva na osud Františka Kriegela, který jako jediný z československé delegace protokol nepodepsal.
V animované ukázce je zachyceno dění v Protektorátu Čechy a Morava, uzavření vysokých škol, výměna říšského zastupujícího protektora, atentát na Reinharda Heydricha, vypálení Lidic a Ležáků.
Mattoni se ve svých pamětech vrací k těm nejtěžším chvílím svého života. Jeho nejmilovanější dítě, dcera Kamila, je těžce nemocná. Dcerka, která dospěla v ženu, aniž by měla reálnou šanci ženou skutečně být. Mattoni se rozhoduje snad k nejodvážnějšímu činu svého života, bere osud nešťastného dítěte do vlastních rukou.
Ja su haviř, kdo je vic! Příběh (z) doby, kdy se socialisticky žilo, kapitalisticky pracovalo a kdy poslední z posledních byli prvními. Osmnáctiletý Petr přivede do jiného stavu svou první lásku Janu. Aby získal byt, nastoupí přes odpor rodičů do dolu, ve kterém pracuje jeho otec Milan. Elitní havíř pronásledovaný záchvaty klaustrofobie po prožitém závalu. Petrovýma očima poznáváme drsné parťáctví i fyzicky a psychicky nepředstavitelně tvrdou práci 600 metrů pod zemí.
Jan Schneider a Ján Čarnogurský, dvě postavy z nedávné československé historie. Jejich životní osudy nezačínají Chartou a nekončí v listopadu 1989, ale náš medailonek ukazuje jejich volbu Chartu podepsat, či nepodepsat. Jak se projevila v jejich osudech? Jaké byly po pádu komunistického režimu?
13 154
739
4 487
1 236
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.