01:31
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Pořad ukazuje události po podpisu Moskevského protokolu: všichni slaví, Alexander Dubček se ptá Leonida Brežněva na osud Františka Kriegela, který jako jediný z československé delegace protokol nepodepsal.
Převrat v únoru 1948 znamenal nejen politickou, ale i společenskou změnu. Jednou z oblastí, která se musela vyrovnat s novými poměry, bylo i právo. Podívejte se na sondu ve vzpomínkách a osudech tří významných postav polistopadové justice. Všichni začínali za minulého režimu a po listopadu 1989 dosáhli důležitých postů v justici. Pavel Kučera byl místopředsedou Nejvyššího soudu, Josef Baxa předsedou Nejvyššího správního soudu a Eliška Wagnerová předsedkyní Nejvyššího soudu a soudkyní Ústavního soudu.
V ukázce z dokumentárního filmu o životě Aloise Denemarka, kamaráda a souseda bratrů Kubišových v Dolních Vilémovicích, uslyšíme líčení zatčení jeho bratra poté, co vyšlo najevo, že se u nich na statku ukrýval parašutista F. Pospíšil. Alois Denemark čte bratrův dopis na rozloučenou z Pankráce. Sám sice válku přežil na svobodě, ale pronásledování zažil v 50. letech.
Osud a historii obce Prášily po druhé světové válce výrazně poznamenalo zřízení Vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda, kvůli kterému došlo k zániku několika místních vesnic. Samotné Prášily sice zůstaly zachovány (jako jediná z obcí v okolí), avšak v éře komunistického Československa byly pro veřejnost nepřístupné a zhruba 50 obyvatel, kteří zde žili, mohlo domů pouze na propustku. Přesto tu lidé měli zájem žít.
Pasáž popisuje vznik československé střelecké brigády ve Francii roku 1917 a její význam pro vznik samostatného Československa.
13 870
777
4 747
1 352
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.