04:51
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Ačkoliv si dnes již nedokážeme představit Vánoce bez nazdobeného vánočního stromku, jedná se o poměrně novodobý zvyk. Kde se na vánočním stromečku vzaly skleněné ozdoby a jaká je jejich tradice? Jak se takové dekorace ve sklárně vyrábějí?
Techniku drhání znaly a běžně používaly už naše praprababičky. My už ale dnes většinou ani nevíme, co to je. Nyní máme možnost se s ní seznámit při výrobě lapačů snů nebo vánočních ozdob na stromeček. Inspirujte se v tomto díle pořadu Polopatě.
Výroba stínidla pro dlouhé podzimní večery je skvělou volbou. Stačí jen dostatečně vydlabat dýni, vyřezat na ni obličej nebo jiné ornamenty a doprostřed umístit svíčku! Pusťme se s Šikuly do tvoření. Potřebovat budeme jen dýni, nůž, lžíci, svíčky, fix a misku.
V Česku máme hodně tradic, na které bychom měli být hrdí. A některé, které už prostě patří minulosti. Ale i tak jsou stále součástí naší identity. Jaké tradice znáte a jaké dodržujete vy? Víte, jaký význam tradice mají a proč jsou důležité? Pojďme se o nich dozvědět více v pořadu "My se máme".
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Voda patří k tomu nejcennějšímu, bez ní by nebyl život. Proto hrála vždy důležitou roli v lidských bájích a pověstech a pojily se s ní mnohé obřady a pověry. K vodním rituálům patřilo i otvírání studánek, které bylo i součástí letnicových obyčejů.
Žně obvykle začínaly 13. července na svatou Markétu, patronku plodnosti a těhotných žen. Naši předci dobře věděli, že obilí je na sklizeň velmi citlivé, a tak se s jeho kosením začínalo podle polohy v různá data. Pořad zkoumá, jaké zvyky se dochovaly z pohanských dob a jaké slavnosti práci doprovázely.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.