04:51
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Ačkoliv si dnes již nedokážeme představit Vánoce bez nazdobeného vánočního stromku, jedná se o poměrně novodobý zvyk. Kde se na vánočním stromečku vzaly skleněné ozdoby a jaká je jejich tradice? Jak se takové dekorace ve sklárně vyrábějí?
Co by se dalo vytvořit z vydlabané dýně? A kam naservírovat uvařenou dýňovou polévku? Odpověď je jednoduchá! Společně s Šikuly si vyrobíme dýňovou misku. Pusťme se do práce!
Říká se, že poslední dubnová noc má magickou sílu a na mnoha místech probíhá pálení čarodějnic. Kde se tato tradice vzala? Vyrobíme si společně s Šikuly čarodějnici a bude na vás, jestli ji hodíte o filipojakubské noci do ohně. Potřebovat budeme: metličku, kusy barevných látek, tavnou pistoli, větvičky, nůžky, knoflíky, peříčka, barvy, pastelky, fix, vatová vajíčka, chlupatou vlnu, tvrdý bílý papír a lepidlo na papír. Ať vám to jde od ruky!
Halloween je svátek, ke kterému neodmyslitelně patří dýně. Díky mnohým z vás dýně na podzim získávají obličeje. Některé jsou usměvavé, další lehce strašidelné, ale zkoušeli jste někdy na dýni vyřezat ornamenty? Jak na to? To nám prozradí Šikulové!
Výroba stínidla pro dlouhé podzimní večery je skvělou volbou. Stačí jen dostatečně vydlabat dýni, vyřezat na ni obličej nebo jiné ornamenty a doprostřed umístit svíčku! Pusťme se s Šikuly do tvoření. Potřebovat budeme jen dýni, nůž, lžíci, svíčky, fix a misku.
Novější, avšak rozšířenou předvánoční tradicí jsou adventní kalendáře. Kdy vznikly a jak se měnila jejich podoba? Zajímavá je i historie perníku a vánočního cukroví, jehož původ sahá až do pohanských dob.
Petřínský vrch byl v předkřesťanských dobách zasvěcen bohu Perunovi a nedaleko dnešního kostela sv. Vavřince se nacházelo pohanské obětiště. Legenda o Perunovi a sv. Vavřincovi patří k nejstarším petřínským legendám.
Unikátní rokokový zámek z roku 1777 po druhé světové válce chátral. V roce 1997 jej koupili manželé Kučerovi a pustili se do velkorysé a rozsáhlé rekonstrukce. Zámečtí páni vyprávějí o důvodech koupě památky se zatlučenými okny a děravou střechou. Výsledek jejich letitého snažení však stojí za to navštívit.
Kutná Hora, dnes zapsána na seznamu UNESCO, je známá také díky rodnému domu slavného představitele rodu Daczických – Mikuláše. Kromě pár městských domů, které Daczičtí kdysi vlastnili v Kutné Hoře, lze zmínit další místa, která jsou s rodem nějakým způsobem spjata: Filipov, hrad Zvíkov či zámeček Kluky u Čáslavi, který musela rodina prodat a během totalitního režimu sloužil národnímu výboru.
13 731
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.