04:51
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Halloween je anglosaský magický lidový svátek, který se slaví většinou v anglicky mluvících zemích. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem a koledují o sladkosti. Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci, sovy, výři atd. Typickými barvami jsou oranžová a černá.
Ačkoliv si dnes již nedokážeme představit Vánoce bez nazdobeného vánočního stromku, jedná se o poměrně novodobý zvyk. Kde se na vánočním stromečku vzaly skleněné ozdoby a jaká je jejich tradice? Jak se takové dekorace ve sklárně vyrábějí?
V Česku máme hodně tradic, na které bychom měli být hrdí. A některé, které už prostě patří minulosti. Ale i tak jsou stále součástí naší identity. Jaké tradice znáte a jaké dodržujete vy? Víte, jaký význam tradice mají a proč jsou důležité? Pojďme se o nich dozvědět více v pořadu "My se máme".
Poslední dubnová noc je plná magie. Na mnoha místech pálíme čarodějnice, lidé tančí kolem ohně, zpívají, opékají si špekáčky a někteří se dokonce za čarodějnice převlékají. Vyrobme si společně ke kostýmu čarodějnice strašlivého pavouka z balónků.
Jak rychle a efektně ozdobit vánoční stromeček, abychom si u toho užili tvoření? Fantazii se meze nekladou. Podívejme se, jak Šikolové ozdobili ten svůj stromeček. Jaké udržitelné věci najdete doma vy? Zkuste si vytvořit řetěz, jako mají Šikulové.
Co by se dalo vytvořit z vydlabané dýně? A kam naservírovat uvařenou dýňovou polévku? Odpověď je jednoduchá! Společně s Šikuly si vyrobíme dýňovou misku. Pusťme se do práce! Potřebovat budete jen dýni, nožík a to je celé.
Svátek Hromnice připadá na 2. února. Je spojován s mnoha pověrami a pranostikami. Etnografka Věra Vahalíková vysvětluje jejich význam a okolnosti jejich vzniku. Proč se říká, že na Hromnice musí skřivan vrznout, když je to stěhovavý pták? A jaká je situace v současnosti, neupadá tento svátek v zapomnění?
Žně obvykle začínaly 13. července na svatou Markétu, patronku plodnosti a těhotných žen. Naši předci dobře věděli, že obilí je na sklizeň velmi citlivé, a tak se s jeho kosením začínalo podle polohy v různá data. Pořad zkoumá, jaké zvyky se dochovaly z pohanských dob a jaké slavnosti práci doprovázely.
Období po sametové revoluci a vůbec polistopadový vývoj ve společnosti byl plný nadšení, euforie a nadějí. Stejné emoce se u lidí projevily i při návštěvě prezidenta USA George Bushe st., který v roce 1990 přivezl do Československa repliku Zvonu svobody. Společně s Václavem Havlem vystoupil na Václavském náměstí, a když ho český prezident vyvedl z proskleného pódia mezi jásající dav, bylo na tváři G. Bushe poznat, že všeobecnému pocitu štěstí a radosti také podlehl. Tomki Němec vzpomíná nejen na tento den, ale i na další okamžiky ze své kariéry oficiálního fotografa Václava Havla.
Umělec, dokumentarista a koordinátor iniciativy HateFree Culture Lukáš Houdek se ve svých projektech zabývá problémy menšin a tématy, jako je násilí, nenávist, identita a bezpráví ve společnosti. V jednom ze svých projektů poukazuje na problematiku Romů, které na svých fotografiích oblékl do krojů z míst, odkud pocházejí. Narazil přitom na předsudky a stereotypy.
13 902
782
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.