04:51
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Ačkoliv si dnes již nedokážeme představit Vánoce bez nazdobeného vánočního stromku, jedná se o poměrně novodobý zvyk. Kde se na vánočním stromečku vzaly skleněné ozdoby a jaká je jejich tradice? Jak se takové dekorace ve sklárně vyrábějí?
Poslední dubnová noc je plná magie. Na mnoha místech pálíme čarodějnice, lidé tančí kolem ohně, zpívají, opékají si špekáčky a někteří se dokonce za čarodějnice převlékají. Vyrobme si společně ke kostýmu čarodějnice strašlivého pavouka z balónků.
Chcete si pro koledníky připravit originálně nabarvená vajíčka? Šikulové vám poradí, jak využít cibuli, řepu, zelí a ocet při barvení velikonočních vajíček. O starou punčochu požádejte maminku.
Říká se, že poslední dubnová noc má magickou sílu a na mnoha místech probíhá pálení čarodějnic. Kde se tato tradice vzala? Vyrobíme si společně s Šikuly čarodějnici a bude na vás, jestli ji hodíte o filipojakubské noci do ohně. Potřebovat budeme: metličku, kusy barevných látek, tavnou pistoli, větvičky, nůžky, knoflíky, peříčka, barvy, pastelky, fix, vatová vajíčka, chlupatou vlnu, tvrdý bílý papír a lepidlo na papír. Ať vám to jde od ruky!
Co by se dalo vytvořit z vydlabané dýně? A kam naservírovat uvařenou dýňovou polévku? Odpověď je jednoduchá! Společně s Šikuly si vyrobíme dýňovou misku. Pusťme se do práce!
Vysvětlení, co je to posvícení a kdy a proč se posvícení neboli hody pořádají. Historie slova posvícení sahá do dávných dob křesťanských nebo pohanských – záleží na způsobu výkladu.
Fronta je základní součástí společnosti. Jaká pozitiva fronta společnosti přináší? Rovnost, civilizovanost a racionalitu. A jaký význam nese okřídlené socialistické, ale stále používané spojení „fronta jak na banány"? Dozvíme se i odpověď na otázku, proč je u nás jakákoliv regulace přijímána s nevolí.
Voda patří k tomu nejcennějšímu, bez ní by nebyl život. Proto hrála vždy důležitou roli v lidských bájích a pověstech a pojily se s ní mnohé obřady a pověry. K vodním rituálům patřilo i otvírání studánek, které bylo i součástí letnicových obyčejů.
Svátek Hromnice připadá na 2. února. Je spojován s mnoha pověrami a pranostikami. Etnografka Věra Vahalíková vysvětluje jejich význam a okolnosti jejich vzniku. Proč se říká, že na Hromnice musí skřivan vrznout, když je to stěhovavý pták? A jaká je situace v současnosti, neupadá tento svátek v zapomnění?
13 718
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.