01:12
Zhlédněte oznámení demise nekomunistických ministrů v dobovém zpravodajství z roku 1948. Den 25. únor 1948 je u nás známý jako Vítězný únor. Vůle lidu zvítězila a přinesla velké ovace, které předznamenaly nástup diktatury a velké množství zničených osudů a zmařených životů. Jaké jsou počty obětí komunistického režimu?
Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?
Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a další vedoucí představitelé KSČ se na večerním jednání radí, jak dovršit likvidaci zastoupení demokratických stran ve vládě. Video ukazuje na jejich odhodlanost i schopnost taktického jednání na počátku únorové krize 1948.
Pasáž ukazuje vztah Klementa Gottwalda a Jana Masaryka a poukazuje na selhání společenských elit před únorovým pučem 1948.
Edvard Beneš v tomto pořadu hledá odpověď na otázku, kde se stala chyba a proč došlo k situaci, v níž se ocitl v únoru 1948. Hodnotí sám sebe a svoji politickou kariéru.
V únoru 1948 svůj nesouhlas s probíhajícím politickým zvratem v zemi vyjádřili pouze studenti, kteří uspořádali pochod směřující na Hrad. Represe protestujících přišla okamžitě, na Hradě už ale bylo rozhodnuto.
Dokumentární cyklus Zmařené naděje zkoumá dramatickou éru 20. a 30. let. Osmidílná série přináší osudy mužů, žen a dětí z Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Rakouska, Švédska, Polska a Sovětského svazu pomocí deníků, dopisů a pamětí.
Filmaři Dušan Klein a Arnošt Goldflam vzpomínají na své angažmá v ČST v 80. letech, kdy se setkávali s antisemitsky motivovanou diskriminací či nátlakem. Státní bezpečnost tvůrce a zaměstnance židovského původu chtěla mít pod kontrolou, jelikož představovali potencionální hrozbu pro propagandu režimu. Pořad byl vysílán v roce 2009 a je součástí série „Tajné akce StB", která se zaměřuje na kontroverzní a nelegální činnost Státní bezpečnosti v Československu.
V září 1947 dostali tři ministři československé vlády, Jan Masaryk, Prokop Drtina a Petr Zenkl, poštou balíčky s výbušninou. I když nikoho z nich nezranila, výsledkem byla velká aféra, zvláště když vyšetřování směřovalo k postavám spjatým s komunistickou stranou. Proč se jí říká Krčmaňská? Podívejte se na debatu historiků, při níž se na pozadí odráží politická i ekonomická situace v poválečných letech v Československu, která vyústila v únorové události roku 1848.
V pasáži je souhrnně představen prvorepublikový politik Alois Rašín a jeho přínos Československé republice.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.