01:12
Zhlédněte oznámení demise nekomunistických ministrů v dobovém zpravodajství z roku 1948. Den 25. únor 1948 je u nás známý jako Vítězný únor. Vůle lidu zvítězila a přinesla velké ovace, které předznamenaly nástup diktatury a velké množství zničených osudů a zmařených životů. Jaké jsou počty obětí komunistického režimu?
Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?
Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a další vedoucí představitelé KSČ se na večerním jednání radí, jak dovršit likvidaci zastoupení demokratických stran ve vládě. Video ukazuje na jejich odhodlanost i schopnost taktického jednání na počátku únorové krize 1948.
V únoru 1948 svůj nesouhlas s probíhajícím politickým zvratem v zemi vyjádřili pouze studenti, kteří uspořádali pochod směřující na Hrad. Represe protestujících přišla okamžitě, na Hradě už ale bylo rozhodnuto.
Pasáž představuje největší vojenskou nemocnici v době první světové války na území Rakouska-Uherska, která stála v Pardubicích.
Válka pro běžného občana nemusela znamenat nic mimořádného, v protektorátu panoval relativní klid. Až konec války přinesl častější bombardování a řada lidí začala stavět bunkry, zejména tam, kde domy neměly sklepy. Příchod fronty pak potřebu ukrýt se ještě zesílil. Ladislava Klásková ve vzpomínce pro Paměť národa líčí události během ostravské operace.
Na 20. výročí vzniku samostatného Československa se chystaly velké oslavy. S rokem 1938 však přišla mnichovská dohoda a veřejné oslavy byly zrušeny. Po německé okupaci byl zrušen státní svátek jako takový, nicméně 28. října 1939 proběhla v Praze velká demonstrace. Další protesty pak proběhly 17. listopadu, kdy došlo k popravě českých studentů a uzavření vysokých škol. Až do osvobození si 28. říjen připomínal především zahraniční odboj, např. Benešovými projevy vysílanými z exilu.
Jan Lucemburský si v českých dějinách vysloužil dvě označení: král cizinec a král diplomat. O jeho diplomatických schopnostech svědčí jednání uskutečněné na Visegrádě v dnešním Maďarsku v roce 1335. Podpis mírových smluv mezi českým, polským a uherským králem stabilizoval politickou situaci střední Evropy a byl inspirací pro politiky v počátcích devadesátých let 20. století, kdy na stejném místě vznikla Visegrádská skupina neboli Visegrádská čtyřka (V4). Prezident Václav Havel tu inicioval podpis smlouvy, díky které se postkomunistické státy vyčlenily z východního bloku.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.