01:02
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
Dne 5. května 1945 vypuklo v československém hlavním městě povstání proti nacistické okupaci. Obyvatelé Prahy museli s fanatickými oddíly SS svádět na barikádách tuhé boje. Během 4 dní trvajícího povstání přišlo o život téměř 3000 lidí. Podívejte se na reportáž regionálního zpravodajského pořad Z metropole (2015).
Jako odvetu za protesty studentů během pohřbu Jana Opletala uzavřeli nacisté 17. listopadu všechny české vysoké školy v protektorátu. Co je k tomu vedlo? Poslechněte si také vzpomínky jednoho z pamětníků na útok na vysokoškolské koleje v noci dne 16. listopadu 1939.
Dne 15. listopadu 1945 se na Pražském hradě konala pietní akce za československé vysokoškolské studenty popravené nacisty. Prezident republiky Edvard Beneš zde in memoriam vyznamenal Jana Opletala. Podívejte se na dobovou reportáž.
Projev Antonína Zápotockého z roku 1948, v němž vyhlašuje první pětiletý hospodářský plán. Ten měl rovnoměrně rozložit výrobu na území Československa s důrazem na slovenskou část republiky a zejména řešit ztrátu trhů v západní Evropě.
Po vzniku Československé republiky, u něhož stál jako jeden z tzv. mužů 28. října, zastával Alois Rašín pozici ministra financí. Jedním z největších jeho činů bylo oddělení československé měny od inflační měny rakouské a maďarské. Deflační politika mu ale nepřinášela nadšené obdivovatele, spíše naopak. Na začátku roku 1923 byl zraněn při atentátu a svým zraněním nakonec podlehl.
V totalitním Československu, zejména za normalizace, se vedle centrálně řízeného hospodářství zrodili veksláci. Byli v každém větším městě, slušně vydělávali a využívali tak situace, kdy československá koruna byla ve vztahu k západním měnám výrazně nadhodnocena. Podívejte se na krátký příběh dvou tehdejších veksláků, boxera Stanislava Tišera a kulturisty a výživového poradce Víta Chaloupky.
Christian Burger vystudoval v NDR hotelovou školu, ačkoliv se chtěl věnovat humanitním vědám. Politický režim vnímal jako omezující faktor, který mu zabránil ve studiu. Pokusil se proto o emigraci na „Západ“. Byl jedním z prvních žadatelů o azyl na půdě pražské ambasády SRN. Ve druhé polovině roku 1989 fungoval jako mluvčí masy obléhající tento pražský úřad směrem k orgánům SRN. Po emigraci se stal pedagogem vzdělávajícím učně pro gastronomické obory.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.