07:04
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Ukázka ze zpravodajské relace obsahuje kromě komentáře také autentické záběry svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Tato akce měla za následek obrovské ztráty na životech. Zároveň ale vedla k tomu, že nebyla realizována invaze amerických vojáků do Japonska. Do týdne od události Japonské císařství kapitulovalo.
Pasáž detailně popisuje způsob spáchání sarajevského atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. Atentát v Sarajevu je považován za jednu z příčin první světové války.
Po 23 letech bylo v roce 1991 dohodnuto, že sovětská vojska musejí opustit území ČSFR. Jak probíhala vyjednávání o odchodu sovětských vojsk z Československa v červnu roku 1991, popisuje Michael Kocáb.
V čem se liší dvě světové války z hlediska dopadů na civilní obyvatelstvo? Jaké důsledky měly akce jednotlivých znepřátelených stran na občanskou společnost i vojsko? Jaké byly rozdíly v životech obyčejných Čech. Srovnání těchto řekněme měkkých důsledků válek provedou historici ve videu z pořadu Historie.cs.
Ve druhé polovině října roku 1963 došlo k největší krizi v dějinách studené války. Podle historiků byl svět nesmírně blízko jaderné válce. Přestože se oba hlavní aktéři konfliktu, sovětský vůdce Nikita Chruščov a americký prezident John Kennedy, dopustili mnoha chyb, nakonec zvolili diplomatické řešení.
Dne 13. září 1993 podepsali izraelský premiér Jicchak Rabin a palestinský předák Jásir Arafat ve Washingtonu přelomovou smlouvu. Palestinci v ní uznali existenci Státu Izrael a ten na oplátku uznal Arafatovu Palestinskou osvobozeneckou organizaci za partnera v jednání. Součástí dohody bylo i vytvoření tzv. palestinské samosprávy na izraelském území. Mírový proces se od počátku 90. let poněkud zablokoval a Palestinci svůj stát stále nemají. Jak vypadaly palestinsko-izraelské vztahy o čtvrtstoletí později přibližuje reportáž Událostí ze září 2018.
Artur Radvanský se narodil roku 1921 v židovské rodině v Radvanicích na Ostravsku jako Artur Thüeberger. V roce 1939 se Artur dostal do koncentračního tábora v Buchenwaldu. Během války byl vězněn v dalších pěti koncentračních táborech, v Osvětimi pracoval jako sluha tamějšího lékařského týmu. Pravidelně přicházel do kontaktu i s proslulým nacistickým zločincem Mengelem, proto si vysloužil poněkud zavádějící označení „Mengeleho sluha“.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.