07:04
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Ukázka ze zpravodajské relace obsahuje kromě komentáře také autentické záběry svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Tato akce měla za následek obrovské ztráty na životech. Zároveň ale vedla k tomu, že nebyla realizována invaze amerických vojáků do Japonska. Do týdne od události Japonské císařství kapitulovalo.
Pasáž detailně popisuje způsob spáchání sarajevského atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. Atentát v Sarajevu je považován za jednu z příčin první světové války.
Po 23 letech bylo v roce 1991 dohodnuto, že sovětská vojska musejí opustit území ČSFR. Jak probíhala vyjednávání o odchodu sovětských vojsk z Československa v červnu roku 1991, popisuje Michael Kocáb.
Navštívíme německý Bonn, který býval v minulosti obyčejným malým městem na levém břehu Rýna. V polovině minulého století se z něj stalo hlavní město nově vzniklého Západního Německa. Proč se stal metropolí SRN právě Bonn, a ne Frankfurt, jak mnozí očekávali? To a mnohem více se dozvíme v následujícím videu.
Josif V. Stalin byl rozhodujícím hybatelem sovětských dějin od Leninovy smrti v roce 1924 téměř třicet let. Za jeho éry došlo k velkému rozvoji sovětské společnosti (např. dnešní podoba ruského venkova stále nese podobu, kterou mu vetkl Stalin), ale i k velkým represím proti obyvatelstvu a politickým procesům. Podívejte se na stručnou časovou osu Stalinova života.
Video přibližuje události roku 1945, kdy se po konci druhé světové války na zámku v Postupimi nedaleko Berlína sešli představitelé vítězných mocností. Tato takzvaná velká trojka měla jednat o poválečném uspořádání Evropy, válečných reparacích a odsunu německého obyvatelstva ze států střední Evropy do Německa. Toto jednání však již předznamenávalo budoucí konflikt, který se zapsal do historie jako studená válka. Západ a Sovětský svaz se střetly nejen v otázce reparací. Podívejte se na zpravodajskou reportáž k 75. výročí této události (2020).
V animovaném videu z produkce FAMU (2018) zaznívá komentář vojenského historika Eduarda Stehlíka týkající se všeobecné mobilizace v roce 1938 a atentátu na Reinharda Heydricha. S oběma událostmi se podle komentáře pojí otázky o jejich významu. Měli jsme se bránit? Stál atentát za to, když domyslíme jeho důsledky v podobě vypálení Lidic a Ležáků? Video diváky přesvědčuje, že obě události měly svůj dobový význam a v případě atentátu zdůrazňuje jeho důležitost pro odstoupení Británie a Francie od mnichovské dohody.
13 814
776
4 728
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.