04:53
Pro mnohé československé občany byla okupace v srpnu 1968 poslední kapkou k rozhodnutí opustit Československo a své příbuzné, přátele, kamarády, zázemí. Zuzana Brejchová a Jaroslav Formánek – dva osudy lidí, kteří odešli. Dva rozdílné příběhy, ale podobné pocity. Jaké byly možnosti opustit totalitní Československo?
Osm statečných si v srpnu 1968 dovolilo protestovat na Rudém náměstí v Moskvě proti okupaci Československa. Demonstranti byli odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody nebo posláni do psychiatrické léčebny. Nejvíce se lidem do povědomí zapsala Natalja Gorbaněvská.
Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území svrchovaného Československa v srpnu 1968 potřeboval následně nějaké právní podložení. Tím se stala smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk z října 1968. V tehdejším parlamentu hlasovala proti pouze čtveřice statečných. Dvě poslankyně a dva poslanci. Co jejich gesto v realitě okupované země znamenalo?
Video pochází z tendenčního pořadu o událostech ze srpna 1969. Tehdejší režim se snažil ukázat demonstranty v negativním světle a dokládal, že za nepokoji stojí zahraničí.
Zhlédněte dobovou ukázku snahy vysokoškolských studentů o dodržování základních pravidel demokracie a vyjádření odporu k nastupující normalizaci na konci 60. let 20. století a vzpomínky jejích aktérů. Odpor vůči normalizaci vyvrcholil činy Jana Palacha a Jana Zajíce. Jak se s odstupem času na tehdejší události dívají?
Po osvobození v květnu 1945 byl 28. říjen oslavován nejen jako vznik samostatného Československa, respektive jeho obnovení po 6 letech okupace, ale také jako vykročení novým směrem. A skutečně, následující desetiletí české historie se pod vlivem Sovětského svazu ubírala směrem naprosto nevídaným. Roku 1951 se ze státního svátku stal den pracovního klidu a nadále se v tento den oslavovalo znárodnění, ačkoli znárodňovací dekrety byly vyhlášeny o několik dní dříve. Za normalizace se z 28. října stal už jen památný den a jako státní svátek byl obnoven až v roce 1988, a to jako Den vzniku samostatného československého státu. Podívejte se na diskusi historiků v pořadu Historie.cs (2008).
V prosinci 1933 přednesl tehdejší prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk poprvé před filmovými kamerami vánoční poselství. Další už pronášel jeho nástupce, Edvard Beneš. Tradice přetrvala i dále, byť v době komunistického režimu v podobě novoročních projevů. K prvorepublikové tradici se vrátil až prezident Miloš Zeman. Podívejte se na část vánočního projevu Edvarda Beneše z roku 1946.
Od vynálezu automobilu se vede stýkání a potýkání pěších a jezdících v autech. Podívejte se na krátkou filmovou esej ze začátku 80. let na toto téma. Doplní ji dobové ilustrační záběry ze „století aut“.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.