04:53
Pro mnohé československé občany byla okupace v srpnu 1968 poslední kapkou k rozhodnutí opustit Československo a své příbuzné, přátele, kamarády, zázemí. Zuzana Brejchová a Jaroslav Formánek – dva osudy lidí, kteří odešli. Dva rozdílné příběhy, ale podobné pocity. Jaké byly možnosti opustit totalitní Československo?
Osm statečných si v srpnu 1968 dovolilo protestovat na Rudém náměstí v Moskvě proti okupaci Československa. Demonstranti byli odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody nebo posláni do psychiatrické léčebny. Nejvíce se lidem do povědomí zapsala Natalja Gorbaněvská.
Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území svrchovaného Československa v srpnu 1968 potřeboval následně nějaké právní podložení. Tím se stala smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk z října 1968. V tehdejším parlamentu hlasovala proti pouze čtveřice statečných. Dvě poslankyně a dva poslanci. Co jejich gesto v realitě okupované země znamenalo?
Video pochází z tendenčního pořadu o událostech ze srpna 1969. Tehdejší režim se snažil ukázat demonstranty v negativním světle a dokládal, že za nepokoji stojí zahraničí.
Přednáškový sál spolkového domu Ženského klubu českého se už za německé okupace stal divadelním prostorem. Na konci 50. let zde zahájilo svou činnost divadlo Semafor a od poloviny 60. let je sál spjat s Činoherním klubem. Na jeho historii i herce a herečky, kteří klubem prošli, vzpomíná jeden z jeho zakladatelů, režisér Ladislav Smoček.
Státní bezpečnost využívala za minulého režimu desítky tisíc spolupracovníků, od nichž získávala různorodé informace, které pak zpracovávala a vyhodnocovala. Každý rok jich zaměstnávala několik tisíc, i když málokdo se stal agentem dobrovolně. Jak „snadné“ bylo stát se v totalitním státě spolupracovníkem a co to obnášelo, si můžeme ukázat na příběhu dvou bývalých spolužáků z vysoké školy, Jiřího Umlaufa a Petra Mičky.
Při putování po Šumavě s Cyklodálkami (2024) zamíříme k jednomu z památníků železné opony, replice strážní věže a zátarasů budovaných na státní hranici. Na tomto místě se setkáme se spisovatelem Davidem Janem Žákem, autorem románu Návrat Krále Šumavy. Ten nám nejprve přiblíží příběh Krále Šumavy a dále objasní, jak na Šumavě fungovala ostraha hranic.
Pravděpodobně největším skandálem československé armády byl útěk jejího generála Jana Šejny do zahraničí. Hodnostní vzestup muže bez vzdělání byl možný jen díky politickým vazbám. Jeho významným podporovatelem byl totiž prezident Antonín Novotný. Co vedlo Jana Šejnu k útěku za železnou oponu? A jaké důsledky to mělo pro armádu i politiku? Podívejte se na příběh jedné kariéry.
14 205
866
4 813
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.