04:53
Pro mnohé československé občany byla okupace v srpnu 1968 poslední kapkou k rozhodnutí opustit Československo a své příbuzné, přátele, kamarády, zázemí. Zuzana Brejchová a Jaroslav Formánek – dva osudy lidí, kteří odešli. Dva rozdílné příběhy, ale podobné pocity. Jaké byly možnosti opustit totalitní Československo?
Osm statečných si v srpnu 1968 dovolilo protestovat na Rudém náměstí v Moskvě proti okupaci Československa. Demonstranti byli odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody nebo posláni do psychiatrické léčebny. Nejvíce se lidem do povědomí zapsala Natalja Gorbaněvská.
Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území svrchovaného Československa v srpnu 1968 potřeboval následně nějaké právní podložení. Tím se stala smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk z října 1968. V tehdejším parlamentu hlasovala proti pouze čtveřice statečných. Dvě poslankyně a dva poslanci. Co jejich gesto v realitě okupované země znamenalo?
Video pochází z tendenčního pořadu o událostech ze srpna 1969. Tehdejší režim se snažil ukázat demonstranty v negativním světle a dokládal, že za nepokoji stojí zahraničí.
V poválečném období se českoslovenští komunisté snažili vytlačit Ježíška postavou Dědy Mráze. Šlo o promyšlenou propagandu cílenou na děti a mládež. Podívejte se na dobové zpravodajství o příchodu Dědy Mráze mezi bratislavské Pionýry a o jeho příletu vrtulníkem v roce 1958 za dětmi zaměstnanců Leteckých opraven v Malešicích.
Jedním z nejvýraznějších československých politiků první poloviny dvacátého století byl bezesporu Msgr. Jan Šrámek. Vedle dlouholetého vedení lidové strany byl členem mnoha vlád první republiky a za druhé světové války stanul v čele exilové vlády v Londýně. Podívejte se na debatu odborníků o jeho osudech na pozadí významných událostí československých dějin.
Ukázka mapuje průběh plzeňského povstání, postup místních odbojových skupin, převzetí místní vysílačky, plzeňské Škodovky a první rozhlasové vysílání Karla Šindlera. Sleduje dále organizovaný průběh povstání - vyjednávání s místními nacistickými představiteli a význam Karla Šindlera, který díky dezinformacím ve vysílání zabránil krvavému potlačení povstání. Ukázka obsahuje dobové záběry, hrané scény a pamětnické vyprávění.
Československo patřilo v meziválečném období ke zbrojařským velmocím Evropy. Stav československé armády ve 30. letech je přesto často předmětem různých dohadů a spekulací. Jak na tom tedy odborným pohledem československá armáda skutečně byla a jak dlouho by mohla vzdorovat německému wehrmachtu? Dozvíme se v pořadu Historie.cs.
13 772
776
4 718
1 340
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.