04:53
Pro mnohé československé občany byla okupace v srpnu 1968 poslední kapkou k rozhodnutí opustit Československo a své příbuzné, přátele, kamarády, zázemí. Zuzana Brejchová a Jaroslav Formánek – dva osudy lidí, kteří odešli. Dva rozdílné příběhy, ale podobné pocity. Jaké byly možnosti opustit totalitní Československo?
Osm statečných si v srpnu 1968 dovolilo protestovat na Rudém náměstí v Moskvě proti okupaci Československa. Demonstranti byli odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody nebo posláni do psychiatrické léčebny. Nejvíce se lidem do povědomí zapsala Natalja Gorbaněvská.
Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území svrchovaného Československa v srpnu 1968 potřeboval následně nějaké právní podložení. Tím se stala smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk z října 1968. V tehdejším parlamentu hlasovala proti pouze čtveřice statečných. Dvě poslankyně a dva poslanci. Co jejich gesto v realitě okupované země znamenalo?
Video pochází z tendenčního pořadu o událostech ze srpna 1969. Tehdejší režim se snažil ukázat demonstranty v negativním světle a dokládal, že za nepokoji stojí zahraničí.
Christian Burger vystudoval v NDR hotelovou školu, ačkoliv se chtěl věnovat humanitním vědám. Politický režim vnímal jako omezující faktor, který mu zabránil ve studiu. Pokusil se proto o emigraci na „Západ“. Byl jedním z prvních žadatelů o azyl na půdě pražské ambasády SRN. Ve druhé polovině roku 1989 fungoval jako mluvčí masy obléhající tento pražský úřad směrem k orgánům SRN. Po emigraci se stal pedagogem vzdělávajícím učně pro gastronomické obory.
Ukázka z dokumentárního filmu Místa ticha sleduje vyprávění přeživší vypálení obce Prlov nacisty 23. 4. 1945. Obec byla vypálena kvůli údajné pomoci partyzánům. Ukázka obsahuje detailní popis událostí, dobové záběry, výpovědi pamětníků, historiků a psychiatričky. Vhodná pro střední školy, je emocionálně náročná.
Provýchodní orientace ČSR po skončení 2. světové války vedla k naprostému vazalství vůči SSSR ve 2. polovině 20. století. Vše zpečetil tzv. únorový převrat. Již hned těsně po válce čeští politici zaujímali minimálně navenek nekritický postoj k sovětskému režimu a naopak kritizovali americký imperialismus. Prezident Beneš pronášel výroky o budoucí válce, kde musíme stát na straně SSSR. Dnes už můžeme hovořit pouze o tom, že hranice, kam až lze zajít, nebyly dány a Československo rozhodně neplnilo svou původně plánovanou funkci mostu mezi Západem a Východem. Kroky československé vlády komentoval v diskusním pořadu Historie.cs (2008) Vít Smetana.
Ženský klub český byl založen v roce 1902 a v období první republiky nabyla jeho činnost takových rozměrů, že se rozhodl vystavět si vlastní spolkový dům. Na parcele v ulici Ve Smečkách vyrostl na počátku 30. let multifunkční dům s klubovnami, knihovnou, přednáškovým sálem (dnes scéna Činoherního klubu), bydlením pro ženy a s restaurací. Architektkou byla samozřejmě také žena, první promovaná architektka v Československu Milada Pavlíková-Petříková.
13 605
866
4 823
1 157
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.