04:53
Pro mnohé československé občany byla okupace v srpnu 1968 poslední kapkou k rozhodnutí opustit Československo a své příbuzné, přátele, kamarády, zázemí. Zuzana Brejchová a Jaroslav Formánek – dva osudy lidí, kteří odešli. Dva rozdílné příběhy, ale podobné pocity. Jaké byly možnosti opustit totalitní Československo?
Osm statečných si v srpnu 1968 dovolilo protestovat na Rudém náměstí v Moskvě proti okupaci Československa. Demonstranti byli odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody nebo posláni do psychiatrické léčebny. Nejvíce se lidem do povědomí zapsala Natalja Gorbaněvská.
Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území svrchovaného Československa v srpnu 1968 potřeboval následně nějaké právní podložení. Tím se stala smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk z října 1968. V tehdejším parlamentu hlasovala proti pouze čtveřice statečných. Dvě poslankyně a dva poslanci. Co jejich gesto v realitě okupované země znamenalo?
Video pochází z tendenčního pořadu o událostech ze srpna 1969. Tehdejší režim se snažil ukázat demonstranty v negativním světle a dokládal, že za nepokoji stojí zahraničí.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Druhé svobodné volby proběhly už po dvou letech a přinesly změnu. Občanské fórum se vyčerpalo a na jeho pozadí se začaly formovat nové politické strany se svými vlastními zájmy a cíli. Jednoznačným vítězem voleb v roce 1992 se stala Občanská demokratická strana a politická hvězda Václava Klause začala strmě stoupat vzhůru.
Po napadení Sovětského svazu se v protektorátu Čechy a Morava začali objevovat uprchlí váleční zajatci. Odbojová skupina v Rožmitálu pod Třemšínem ukrývala tyto sovětské vojáky v lesních krytech. Na vybudování a zásobování zemljanek se podíleli lidé z nejrůznějších sociálních skupin, kteří denně riskovali životy své i svých blízkých. Ještě dnes můžete v brdských lesích narazit na zbytky těchto úkrytů.
Válka pro běžného občana nemusela znamenat nic mimořádného, v protektorátu panoval relativní klid. Až konec války přinesl častější bombardování a řada lidí začala stavět bunkry, zejména tam, kde domy neměly sklepy. Příchod fronty pak potřebu ukrýt se ještě zesílil. Ladislava Klásková ve vzpomínce pro Paměť národa líčí události během ostravské operace.
Dobové zpravodajství o znárodnění československých bank, dolů a průmyslových podniků v říjnu 1945. Vystoupení předsedy vlády Zdeňka Fierlingera a prezidenta republiky Edvarda Beneše jsou zakomponována jako součást dobové propagandy.
13 615
866
4 836
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.