01:24
Pasáž popisuje změny ve společnosti v období tzv. Pražského jara a končí vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968.
Pasáž líčí průběh vojenské intervence v srpnu 1968 a spontánní reakci obyvatelstva, kdy okupanti marně hledali kontrarevoluci a nacházeli odpor nečekaně hlavně „slovní“. Přesto došlo k mnoha přestřelkám a konečné počty obětí nejsou dodnes známy.
Pasáž zachycuje schválení provolání „Všemu lidu ČSSR“, ve kterém UV KSČ odsuzuje vpád vojsk Varšavské smlouvy. Toto provolání odvysílal Český rozhlas ve dvě hodiny ráno alespoň na tzv. rádiu po drátě, protože přívrženci okupantů vypnuli vysílání na středních vlnách. Součástí pasáže je i líčení každodennosti v roce 1968.
Ukázka zachycuje okolnosti vzniku tzv. Moskevského protokolu v roce 1968 a zmiňuje i jediného člena ÚV KSČ a účastníka jednání Františka Kriegela, který ho odmítl podepsat.
Živé vysílání se sovětskými vojáky přímo ve studiu ve vzpomínkách Kamily Moučkové. Šlo tehdy o spontánní službu občanům a informovanost, nebo to byl spíše vzdor tehdejším „návštěvníkům“?
V říjnu 1968 byla podepsána smlouva, která uzákoňovala pobyt vojsk Sovětského svazu v Československu. Pobyt cizí armády na našem území se nakonec protáhl na 23 let a vojáci odjeli až roku 1991.
Interaktivní komiks o partyzánském vysílání ČST v srpnu 1968.
Obec Ležáky na Chrudimsku byla vypálena 24. června 1942 a její obyvatelé popraveni či odvezeni do vyhlazovacího tábora. Přežily pouze dvě malé sestry, Jarmila a Marie Štulíkovy, které byly podle nacistických rasových teorií vhodné k poněmčení. Byly vychovávány v německých rodinách, po skončení druhé světové války byly vráceny do Československa a vychovávány svým dědečkem.
V devadesátých letech 20. století ještě žili pamětníci tragického závěru života Milady Horákové, kteří byli v čase nově nabyté svobody ochotni zaznamenat svá svědectví. V tomto příspěvku několik z nich vzpomíná na poslední chvíle života Milady Horákové v pankrácké věznici.
Jak má vypadat dostupné bydlení pro chudší vrstvy? To byla velká otázka i pro architekty první republiky. Existovaly různé koncepty. Magistráty velkých měst stavěly většinou řádky domů v zeleni a Tomáš Baťa ve Zlíně levné rodinné domy pro své dělníky.
Události kolem listopadu 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Podle jedné z nich byl převrat uskutečněn na základě dohody mezi Václavem Havlem a tajnou sovětskou policií. Ještě zajímavější je teorie o propojení KGB a Prognostického ústavu. Rusové údajně prostřednictvím jeho zaměstnanců plánovali proniknout do nových mocenských struktur. Důkazem má být např. obsazování klíčových pozic v čele státu lidmi z Prognostického ústavu nebo pozdější postoj Václava Klause či Miloše Zemana k Rusku.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.