05:24
Zhlédněte oznámení demise nekomunistických ministrů v dobovém zpravodajství z roku 1948. Den 25. únor 1948 je u nás známý jako Vítězný únor. Vůle lidu zvítězila a přinesla velké ovace, které předznamenaly nástup diktatury a velké množství zničených osudů a zmařených životů. Jaké jsou počty obětí komunistického režimu?
Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?
Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a další vedoucí představitelé KSČ se na večerním jednání radí, jak dovršit likvidaci zastoupení demokratických stran ve vládě. Video ukazuje na jejich odhodlanost i schopnost taktického jednání na počátku únorové krize 1948.
V táboře nekomunistických stran panuje skleslost. Ve videu je zachycena scéna setkání představitelů těchto stran z 24. února 1948, ukazuje nastupující sílu KSČ i to, že rozdíly mezi demokratickými skupinami byly menší, než se původně zdálo.
Život největší české spisovatelky je opředený mnoha mýty. O jejím původu se spekuluje dodnes. Video ji formou soutěže Miss srovnává s dalšími ženami, mytologickými i skutečnými, které bojovaly za práva žen. Z trochu praštěné soutěže vychází Božena Němcová jako vítězka, především díky své nepřehlédnutelné roli v emancipaci žen v době národního obrození.
Během srpnové okupace roku 1968 vysílali pracovníci televize tajně z několika různých pracovišť, někdy s nasazením vlastního života. Uvidíte ukázku z tajného studia v Praze na Petřinách. Na záznamu mluví Emil Zátopek.
Československo bylo od svého vzniku mnohonárodnostním státem. Žili zde Češi, Slováci, Němci, Maďaři a další menšiny. Časem se ovšem začaly projevovat autonomistické tendence jednotlivých národů, zejména sudetských Němců a Slováků.
Kvůli partyzánské akci na konci války hrozil obci Lešná u Valašského Meziříčí osud podobný Lidicím či Ležákům. Díky tehdejšímu majiteli panství, hraběti Bedřichu Kinskému, byla Lešná i její obyvatelé ušetřeni. Po skončení války se do zámku nastěhovala sovětská armáda a hraběte vyhnala. Dva roky žili v čeledníku a hospodářských budovách, než jim nový režim dovolil vystěhovat se do Rakouska. Na jejich osudy vzpomíná Irena Hyblerová pro Paměť národa.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.