05:24
Zhlédněte oznámení demise nekomunistických ministrů v dobovém zpravodajství z roku 1948. Den 25. únor 1948 je u nás známý jako Vítězný únor. Vůle lidu zvítězila a přinesla velké ovace, které předznamenaly nástup diktatury a velké množství zničených osudů a zmařených životů. Jaké jsou počty obětí komunistického režimu?
Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?
Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a další vedoucí představitelé KSČ se na večerním jednání radí, jak dovršit likvidaci zastoupení demokratických stran ve vládě. Video ukazuje na jejich odhodlanost i schopnost taktického jednání na počátku únorové krize 1948.
V táboře nekomunistických stran panuje skleslost. Ve videu je zachycena scéna setkání představitelů těchto stran z 24. února 1948, ukazuje nastupující sílu KSČ i to, že rozdíly mezi demokratickými skupinami byly menší, než se původně zdálo.
Jak to u nás vypadalo 15. března 1939, kdy proběhla nacistická okupace zbývajících částí Československa? Ve videu (z pořadu My, občané protektorátu) zhlédnete unikátní dobové záběry doplněné o načtené záznamy dobových postřehů k situaci. Zmíněn je zde nejen tehdejší průběh okupace, ale i pocity občanů, mrazivé počasí nebo další praktické důsledky okupace, jako byla např. jízda vpravo.
Rozdělení Československa a vznik dvou nových států nejvíce ovlivnil život lidí žijících při nově vzniklé státní hranici. Časosběrný dokument ukazuje, jak lidé z pomezí České a Slovenské republiky rozdělení státu prožívali.
Ukázka ze seriálu České století se zaměřuje na postoje generálů k anexi Sudet a reakci Beneše. Generálové vytýkají Benešovi, že zamlčoval skutečnosti, Beneš se brání tím, že vědomí skutečného stavu věcí by na situaci nic nezměnilo, podle něj je beznadějná v každém případě. Generálové namítají, že Československo mělo za svá území bojovat.
Javoříčko bylo malou obcí nedaleko hradu Bouzov na Litovelsku. Dne 5. 5. 1945 bylo Javoříčko vypáleno komandem SS a povražděno bylo 38 dospělých mužů. Důvod tragédie je dodnes ne zcela jasný. Mělo jít o obyčejnou žárlivost a obvinění z nevěry, anebo ne?
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.