00:53
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Pasáž se věnuje hilsneriádě, především pak reakci žalobce Schindlera na Masarykův spis „Nutnost revidovati proces polenský“. Hodnotí vliv a dopad T. G. Masaryka na proces.
Ostravsko se stalo v druhé polovině 19. století průmyslovým centrem habsburské monarchie a posléze i naší republiky. Svoji historii však místo začalo psát před asi 30 000 lety, když byl osídlen vrch Landek, kde lovci mamutů poprvé v lidských dějinách použili k topení uhlí a kde se našla jedna ze sošek pravěkých Venuší. Podívejte se na historii ocelového města Ostravy pohledem dobového dokumentu, který vznikl před rokem 1989.
K první světové válce se schylovalo dlouhou dobu, přesto nikdo nepočítal s neuvěřitelnou krutostí tohoto celosvětového konfliktu. S tanky, letadly, ponorkami, bojovým plynem. Habsburské monarchii vládne od půlky války nový císař Karel I. I když se snažil konflikt ukončit, zabránit rozpadu monarchie nedokázal.
Na pozadí osudů dvou velkých postav československé armády první republiky, generálů Ludvíka Krejčího a Jana Syrového, pojednává pasáž o měnící se situaci ve třicátých letech, kdy od cesty k míru svět směřoval spíše k válce. V Československu docházelo k rozdělení cesty dalšího vývoje – jinou viděl prezident Edvard Beneš, jinou představitelé armády.
David Vávra vypráví o slovinském architektovi Josipu Plečnikovi a jeho stavbách v ČR i ve Slovinsku. Ukazuje například Plečnikovy stopy na rekonstrukci Pražského hradu, unikátní kostel Nejsvětějšího srdce Páně na pražských Vinohradech nebo Plečnikem navrženou Obchodní a průmyslovou komoru v Lublani.
13 203
741
4 504
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.