02:09
Volný čas, nová veličina času, která vznikla díky nově uzákoněné osmihodinové pracovní době a novým pomocníkům v domácnosti. Lidé se stěhovali za prací do měst a chtěli se po práci bavit. Kvetl společenský život. Vznikaly plovárny, jezdilo se na letní byty, docházelo k masivní ženské emancipaci, na tu dobu nebývalé.
Československo bylo od svého vzniku mnohonárodnostním státem. Žili zde Češi, Slováci, Němci, Maďaři a další menšiny. Časem se ovšem začaly projevovat autonomistické tendence jednotlivých národů, zejména sudetských Němců a Slováků.
Události na newyorské burze v roce 1929 československá společnost nevnímala jako problém, který se jí týká. Velmi brzy se však dopady přenesly do sousedního Německa a následně do Československa. Navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení o lesku první republiky. Do začátku druhé světové války se československé hospodářství z krize nevzpamatovalo.
V pasáži je stručně vysvětlena Marmaggiho aféra, tedy největší diplomatický konflikt mezi první republikou a Vatikánem. Jádrem sporu se stala účast představitelů státu na oslavách výročí smrti Jana Husa.
Významnou roli v procesu vzniku samostatného Československa hráli legionáři, kteří nasadili svůj život v boji proti Rakousku-Uhersku a riskovali tím trest smrti. Nejvíce dobrovolníků vstupovalo do legií v Rusku, výrazně menší počet pak na západní nebo italské frontě. Právě na italské frontě se boje odehrávaly v těžko přístupném horském terénu a českoslovenští legionáři v nich mnohdy prokázali nesmírné hrdinství.
Rudolf Geidl, známý jako Radola Gajda, byl československý legionář, generál a později politik. Proslul jako představitel tzv. českého fašismu. Jeho příklonu k fašistické politice předcházela vojenská degradace v roce 1926, na níž měl zásadní podíl i sám prezident Masaryk.
Dokument Krize byl natočen americkým štábem přímo v Československu. Jedná se o unikátní materiál, který skvěle zachycuje společenskou atmosféru v ČSR. Krátká pasáž z něj ukazuje dobový pohled na události roku 1938.
V animované ukázce jsou zábavnou formou zachyceny okolnosti podepsání Mnichovské dohody, mobilizace armády v roce 1938, abdikace prezidenta Edvarda Beneše a obsazení Sudet.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.