portály České televize
menu

Často hledáte:

maturita keška léto s ČT edu záchranná služba komunikace

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Pokus: Reakce manganistanu draselného s glycerolem

Co se stane, když smícháme pevný manganistan draselný s kapkou glycerolu? Při kontaktu látek dochází k oxidaci a uvolnění takového množství tepla, až dojde k samovznícení.

Z pořadu:

U6 - Úžasný svět vědy Přehrát celý pořad

Témata:

Anorganická chemie Chemické prvky Pozorování, pokus a bezpečnost práce

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Chemie

Klíčová slova:

anorganická chemie sloučeniny d prvky manganistan draselný mangan glycerol

Mohlo by vás také zajímat

Pozorování, pokus a bezpečnost práce

Další videa
PL
Domácí papírna
05:42

Domácí papírna

Co je to papír a jak ho vyrobit? Nejen to se dozvíme zhlédnutím tohoto videa. Nahlédneme do historie výroby papíru, zopakujeme základní učivo z biochemie o polysacharidech. Uvidíme, jaká je jeho průmyslová výroba a nakonec si papír vyrobíme doma. Pojďme na to!
PL
Pokus: Energie ze sucharu
02:47

Pokus: Energie ze sucharu

Na pokusu vysvětleno, jak naše tělo využívá stravu (v tomto konkrétním experimntu se jedná o suchar) a vzduch, který vdechujeme k uvolňování energie. Spalování cukrů je složitý biochemický proces. V pokusu jsou potvrzeny zákony termodynamiky a kinetiky. Celý experiment je doplněn chemickou rovnicí.
PL
Raketa z dusíku
02:01

Raketa z dusíku

Dusík je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, ale má řadu jiných zajímavých vlastností. Můžeme si za pomoci kapalného dusíku vyrobit speciální raketky. Kapalný dusík nalijeme do PET lahve s obyčejnou vodou, jakmile láhev otočíme hrdlem dolů, dusík se promíchá s vodou, okamžitě se prudce odpaří, 680 krát zvětší svůj objem a spolu s vytlačovanou vodou funguje jako reaktivní pohon.
PL
Pokus: Objemová kontrakce
01:46

Pokus: Objemová kontrakce

Jaký bude výsledný objem roztoku vzniklého slitím 250 ml ethanolu a 250 ml vody? Bude objem 500 ml, menší nebo větší? Molekuly vody částečně vyplní prostor mezi molekulami ethanolu, takže výsledný objem bude menší než 500 ml.

Chemické prvky

Další videa
Radiace v Čechách
11:53

Radiace v Čechách

Co je to radioaktivita? Co znamenají jednotky becquerel a sievert? Jaké jsou zdroje ozáření? Téměř polovinu celoživotní dávky ozáření tvoří radon, který vzniká rozpadem radia. Radon je druhou nejčastější příčinou vzniku rakoviny.

Výročí 155 let od vzniku periodické tabulky prvků
01:45

Výročí 155 let od vzniku periodické tabulky prvků

Video seznámí žáky s periodickou tabulkou prvků, která byla sestavena ruským chemikem D. I. Mendělejevem v roce 1869. V roce 2024 tedy oslavila 155 let od svého vzniku. Při svém vzniku obsahovala mnohem méně prvků než dnes. V současnosti v ní najdeme 118 chemických prvků, které jsou seřazeny podle rostoucího protonového čísla do vodorovných period a svislých skupin. V tabulce jsou kromě názvů a značek prvků uvedeny také důležité konstanty, které poskytují chemikům informace o daných prvcích a jejich vlastnostech.

PL
Uhlík
04:50

Uhlík

Ukázka spalování uhlíku v kapalném kyslíku a důkaz, že nejtvrdším nerostem je právě uhlík.
PL
Pokus: Hypermangan
02:34

Pokus: Hypermangan

Manganistan draselný neboli hypermangan chtěli využít němečtí konstruktéři k pohonu ponorek. Podívejte se na pokus, kterým chtěli tohoto dosáhnout. Na druhém pokusu je ukázána prudká oxidace hypermanganu s glycerolem vypadající jako sopka.

Anorganická chemie

Další videa
PL
Kyanidová nehoda
07:49

Kyanidová nehoda

Neopatrné zacházení s jedy vedlo k největší ekologické katastrofě v České republice poslední doby. Kyanid otrávil 60 kilometrů dlouhý úsek Labe. Co se vlastně stalo a jakým způsobem kyanid zabíjí? A k čemu je lidem dobrý? Jak rychle se řeka po takové katastrofě vzpamatuje? Kyanidy jsou jedy s dlouhou historií.
Zachytávání a ukládání oxidu uhličitého
04:23

Zachytávání a ukládání oxidu uhličitého

Při spalování fosilních paliv vzniká oxid uhličitý, který se významným způsobem podílí na globálním oteplování. Jednou z možností omezení množství oxidu uhličitého v atmosféře je jeho skladování v zemské kůře. Vhodnými místy pro ukládání jsou hloubkové podzemní akvifery (kolektory), v nichž se může oxid uhličitý vázat a stabilizovat. U nás se nacházejí ve středních Čechách. Další naší možností, protože nemáme moře, je využití vytěžených ložisek zemního plynu, v Česku například na jižní Moravě. Jaká jsou rizika? A počítá se s nimi? V některých těžkých průmyslových provozech bude i nadále docházet ke spalování uhlovodíků a právě ukládání oxidu uhličitého do podzemí je jedním z klíčových řešení pro naplnění klimatických cílů pro Evropu.
Pokus: Elektrolýza jodidu draselného
01:04

Pokus: Elektrolýza jodidu draselného

Brambor polijeme roztokem jodidu draselného a zapíchneme do něj dva hřebíky jako elektrody. Ty připojíme ke zdroji stejnosměrného napětí. Na anodě se postupně vylučuje jód, který následně reaguje se škrobem obsaženým v bramboře, což způsobí hnědé zabarvení.
PL
Pokus: Reakce rtuťnatých iontů s jodidem draselným
01:02

Pokus: Reakce rtuťnatých iontů s jodidem draselným

Experiment znázorňující reakci bezbarvého roztoku rtuťnatých iontů s roztokem jodidu draselného. Při reakci vzniká oranžová sraženina jodidu rtuťnatého, v minulosti používaného k léčbě kožních nemocí.

ČT edu nejsou pouze videa

13 495

videí

756

námětů do
výuky

4 597

pracovních
listů

1 305

pořadů

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání