05:15
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Ukázka výskytu čápa bílého a základní informace o jeho potravě a hnízdění. V pasáži se představí také náš největší had – užovka stromová –, přičemž je zmíněna i zajímavost k její roli v medicíně.
Epizoda ukazuje na rozdíly mezi liškami a jezevci žijícími v lesních norách. Jsou zde představeny některé lesní stálezelené rostliny v podobě brčálu barvínku, mechů, jehličnanů, cesmín a břečťanů. Ukázka dále pojednává o bříze bělokoré jako stromu rostoucím i na nehostinných stanovištích, kde se jiné stromy neuchytí, a také obsahuje záběry vzácného stáda losů.
Karpatské louky jsou pravým rájem pozemních orchidejí. Pro rozmnožování potřebují pravidelně sečené louky. Právě proto jsou místní orchideje závislé na péči člověka. Jde o kulturní krajinu, kterou jsme zdědili po předcích a kterou by bez pomoci člověka nebylo možné do budoucna udržet. V rámci naší země jde o unikátní biotop, kde se i dnes stále objevují nové rostlinné druhy. Pro jeho zachování můžete něco udělat i vy.
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.
Jaký vliv má bobr evropský na okolní krajinu? Jeho působení odhaluje Dan Bárta přímo v terénu. Ve videu ukáže kupovité stavby z větví (bobří hrady), ohlodané stromy kolem vodních toků a bobří hráze. Přitom potkává další živočichy, například velevruba, žábu ropuchu a vzácnou kuňku. Na závěr pak nastiňuje, co by asi na činnost bobra v naší krajině řekl ekolog, vodohospodář nebo hajný, a ostatní vyzývá k ohleduplnému pozorování přírody.
Robůtek Kit ztratil pana Baterku při pozorování neznámého živočicha v přehradě. Provede nás přehradou, řekne, k čemu slouží, a zachrání svého parťáka. Před čím? A co že to ti dva pozorovali? Dozvíte se v tomto díle Kosmixu: Pod hladinou.
Pojďme se s klaunem Moudronosem podívat za zvířaty odjinud. Navštívíme zoologickou zahradu v Praze a uvidíme gorily, žirafy, ale i hady, želvy nebo koně. Zamyslíme se nad tím, jak můžeme zvířata chránit a proč jsou v našem světě důležitá.
Včela medonosná je pro planetu Zemi nadmíru důležitá a její spojenectví s lidmi trvá už tisíce let. Poznejte, jaký je způsob života včel ve včelím společenství a prozkoumejte stavbu těla včely.
Věděli jste, jaká lidová označení se používají pro koniklec luční? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Rybí maso obsahuje zdravé tuky, takzvané omega-3 mastné kyseliny. Těch se na rozdíl od nezdravých tuků, omega-6, bát nemusíme. Ve Výzkumném ústavu ve Vodňanech chovají speciálního kapra, který dokonce obsahuje těchto zdravých tuků více.
Co cítí hmyz a má nějakou paměť? Jaké vůně přitahují octomilky? A jak tuto znalost můžeme využít? Kdo a jakým způsobem zkoumá čichové schopnosti hmyzu? Na jaké vůně reagují motýli a jak je jejich čich vytříbený?
Jak se v pralese hledají žáby, které mnozí považují za vyhynulé? Šest druhů žab, mezi kterými je třeba Mozartova žába, travní žába nebo žába břichomluvec a které byly považované za vyhynulé, stále žije! Jak to vypadá s deštnými pralesy na Haiti? Mají hluboké pralesy a jejich žabí obyvatelé ještě naději? O specializaci jednotlivých žab a jejich jedinečnosti.
V tomto videu uvidíte práci přírodovědců při zkoumání hnízdního parazitismu kukaček. Ornitologové zkoumají obranné strategie rákosníků. Patří k nim vybírání vhodného místa pro hnízdění, agresivita vůči dospělým kukačkám a rozpoznávání kukaččích vajec. Ornitologové vysvětlují i strategie, které využívají kukačky k tomu, aby se jim úspěšně podařilo obsadit hnízdo rákosníka. Těmi jsou hlavně napodobování vzhledu rákosníkova vejce (mimikry), rychlost jeho snesení a výběr vhodného hnízda.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.