00:55
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Jaký je rozdíl mezi kapalinou a tekutinou? Pojmem tekutina označujeme souhrnně jak kapaliny, tak plyny. Mezi společné vlastnosti kapalin a plynů patří tekutost. Je to dáno tím, že mezi molekulami kapalin a plynů nejsou tak silné vazby jako u pevných látek a molekuly kapalin a plynů se mohou snadněji pohybovat. Kapaliny od plynů se liší stlačitelností. Kapaliny jsou velmi málo stlačitelné, zatímco plyny se snadno stlačují i rozpínají.
Co se stane s balónkem nasazeným na láhev, když láhev ponoříme do horké vody. Balónek se začne roztahovat. Vzduch se v láhvi teplem začne rozpínat, a proto nafoukne nasazený balónek.
Bubliny získané z bublifuku jsou těžší než vzduch, a proto klesají k zemi. Ale co by se stalo, kdyby vzduch byl těžší než bubliny? Michael Londesborough nám tento jednoduchý experiment předvede. Z kypřícího prášku a octa si připravíme oxid uhličitý, kterým vyplníme akvárium. Bubliny se budou vznášet nad oxidem uhličitým, jelikož je těžší než vzduch.
Co se stane, pokud do nádoby se studenou vodou vložíme menší lahvičku s teplou vodou? Při pokusu zjistíme, že teplá voda začne stoupat vzhůru. To dokazuje, že teplá voda má menší hustotu než studená.
Máme tři kádinky s vodou. Do jedné přidáme cukr, do druhé sodu a do třetí sůl. Dokážete určit, ve kterém roztoku nebude vajíčko plavat? Přidáním cukru nebo soli se zvětší hustota roztoku, a proto vajíčko plavat bude.
Která kapalina má nejvyšší viskozitu? Džus, sprchový gel nebo stolní olej? Nejvyšší viskozitu má sprchový gel. Tekutiny, jejichž molekuly mají velké vnitřní tření, jsou velmi viskózní a to znamená, že tečou pomaleji. Ověřili jsme to pokusem.
Pevné, plynné a tekuté, taková jsou známá skupenství hmoty. Michael nám ukáže několik pokusů, při nichž vznikne plazma, unikátní tajemné čtvrté skupenství hmoty. Také navštívíme Michaelovy kolegy, kteří zkoumají plazma s teplotou 100 miliónů stupňů Celsia. Vstoupíme totiž do haly našeho nového tokamaku Compass D v Praze Ďáblicích.
Při skocích do vody je důležitá znalost fyziky. Zásadní je povrchové napětí. Povrch kapaliny se chová jako smršťovací fólie, která jakoby stahuje kapalinu a brání se rozšíření. Při dopadu na hladinu je důležitá rychlost. Při pomalém ponoření mají molekuly vody čas se rozestoupit, zatímco při vysoké rychlosti dopadu se voda začne chovat jako těleso a klade odpor. Záleží i na velikosti plochy, kterou na hladinu dopadneme. Čím větší plocha a rychlost, tím dříve začne tvrdost hladiny připomínat beton. Vladimír Kořen předvede takový skok do vody, jaký musel určitě hodně bolet.
Běžná součást našeho života, a přesto malý zázrak – to je suchý zip. Díky čemu udrží i váhu lidského těla? Funguje za všech podmínek, ve vesmíru, ve vakuu i pod vodou. Jen mu trochu vadí prach. Nejčastěji se vyrábí z nylonu a polyesteru. Skládá se z velkého množství háčků a smyček. Ty se do sebe při přiblížení zamotají a velmi pevně drží. Zároveň jde ale suchý zip velmi snadno rozlepit. Působením síly se totiž háčky dočasně narovnají a uvolní tak zachycené smyčky.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.