06:56
Český spisovatel Josef Škvorecký, žijící od konce šedesátých let v Kanadě, a překladatel Paul Wilson hovoří o některých aspektech Škvoreckého románu Příběh inženýra lidských duší.
V reportáži hovoří překladatel Bretonova a Soupaultova díla Magnetická pole Petr Král. Následuje rozhovor se spisovatelem Jaromírem Typltem o časopisu Analogon a o uměleckém směru surrealismu.
Shakespearolog, profesor anglistiky a překladatel Martin Hilský hovoří o svých prvních překladech, důležitosti rukopisu překladatele, osobním vkladu překladatele do díla, aktualizaci a obtížnosti překladu.
Reportáž je založena na rozhovoru s Klárou Macúchovou, jednou z překladatelek díla spisovatele Haruki Murakamiho do češtiny. Hovoří zejména o procesu, kterým před vydáním procházejí překlady i obálky jeho knih.
Navštívíme kraj La Mancha, známý z románu o Donu Quijotovi, pro který jsou typická políčka šafránu, rozsáhlé vinice a olivovníkové háje. Turisty v kraji lákají hlavně větrné mlýny, vesnice, hospody a křižovatky, kde se odehrávaly příběhy potulného rytíře a jeho věrného druha, které si v reportáži připomeneme.
Švédská akademie rozhodla o udělení Nobelovy cenu za literaturu pro rok 2022 francouzské spisovatelce Annie Ernauxové. Ta je teprve 17. ženou, kterou kdy akademie ocenila. U nás při té příležitosti vyšla její zásadní próza Roky. Zabývá se tématem, které autorka řeší celý život, lidskou pamětí.
Moderní stavba v Brně vila Tugendhat jako metafora pro otevřené nitro člověka. Román Skleněný pokoj, nominovaný na nejprestižnější britskou literární cenu Man Booker Prize, adaptoval pro jeviště režisér Stanislav Moša, a tak mohl na prknech Městského divadla Brno ožít tragický příběh majitelů slavné vily.
Rozhovor s dvorním překladatelem Orhana Pamuka Petrem Kučerou pojednává o vzpomínkovém románu Istanbul. Kučera hovoří o sepětí autorského já s městem Istanbul a o problematice překladu z turečtiny do češtiny.
Tým učitelů pomůže žákům s přípravou na přijímací zkoušky a zopakuje s nimi to nejzákladnější z učiva českého jazyka. Na příkladu tří textů si vysvětlíme nejdůležitější rysy jednotlivých literárních útvarů: epiky, lyriky a dramatu.
Literární vědec Jiří Trávníček hovoří o pohádkách, pohádkových zdrojích Boženy Němcové a pohádkových rysech jejího největšího díla: Babičky. Vyjadřuje se rovněž k otázce, proč jsou pohádky tak důležité pro vývoj člověka v dětském věku. Věděli jste, že pohádky jako žánr původně vůbec nebyly určené pro děti? A proč bychom měli dětem pohádky vyprávět?
Pasáž pořadu Písně českých básníků připomíná mnohostrannou osobnost Vítězslava Nezvala, propagátora moderních literárních a básnických směrů a zakladatele pražské surrealistické skupiny. Čím vším se Nezval zabýval a čím obohatil československou literární scénu? To vám poví Tomáš Klus.
Vyprávění o vzniku světa podle starých řeckých bájí a pověstí: stvoření země, bohů i člověka.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.