00:45
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Pojďme se společně podívat na orlici, která může mít rozpětí křídel až dva metry. Jak dlouho bude taková orlice sedět na vajíčku? Záleží čistě jen na ní, jak se jí bude chtít, ale pokud k sobě nemá samečka, z vajíčka se nic nevylíhne.
Kamenná moře, tedy zvětralé útvary hornin, najdete v údolí Dyje. Nedaleko Vranova můžete obdivovat skalní sruby nebo věže. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Videoatlas naší přírody nám představí zelinářskou a ovocnou zahradu. Prohlédneme si známé i méně známé škůdce na zahradě a živočichy, kteří nám na zahradě s jejich hubením pomáhají. Seznámí nás se základy ovocnářství a zelinářství.
Václav Cílek vypráví, jak vznikly ve vápencích Moravského krasu čočky železné rudy. Kde staří Slované těžili železo pro výrobu svých zbraní?
Geolog Václav Cílek představuje středověký hrad Trosky, na němž vysvětluje fenomén třetihorního vulkanismu, jehož stopy vidíme v Českém ráji dodnes.
Nechte si stručně popsat příčiny vzniku zemětřesení a vysvětlit takzvané konvekční proudění v zemském plášti. Pasáž se věnuje i způsobům měření síly zemětřesení. Jak se jmenuje věda, která zemětřesení zkoumá?
Představení seismického vlnění a typů seismických vln. Vysvětlení jejich významu pro vznik zemětřesení.
Kůrovec (lýkožrout smrkový) je přítomen téměř v každém lese a za normálních okolností napadá smrky starší šedesáti let, larvy kůrovce svými chodbičkami přetnou vodivá pletiva a stromy usychají. Když se přemnoží, nastává problém. Při boji s kůrovcem je důležité zakročit včas, aby nebylo nutné vytvářet rozsáhlé paseky/holiny.
Punkevní jeskyně jsou nejnavštěvovanějším místem Moravského krasu. Navazuje na ně i propast Macocha, která byla známá již v 17. století. Většina prostor Punkevních jeskyní však čekala na své prozkoumání až do začátku 20. století. Známý archeolog a speleolog Karel Absolon tehdy zahájil průzkumné práce podzemních prostor a postupně byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti.
Vzhledem k tomu, že Česká republika leží ve střední Evropě, naše počasí ovlivňuje řada tlakových útvarů, nejvíce však islandská tlaková níže a azorská tlaková výše, dále sibiřská tlaková výše s íránskou tlakovou níží. Meteoroložka Taťána Míková nám vysvětlí, jak přesně se činnosti těchto tlakových útvarů v našem počasí projevují.
Vydáme se společně do CHKO Český kras. Tato krajina v okolí hradu Karlštejn patří k nejstarším kulturním krajinám Evropy. Turisticky nejnavštěvovanější jsou kromě hradu zdejší vápencové lomy, které si prohlédneme. V tomto videu prozkoumáme také méně známá, přesto stejně pozoruhodná místa.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.