01:48
Prezident ČSFR Václav Havel byl v roce 1990 přijat bouřlivým potleskem v Kongresu USA a jeho projev 23krát přerušil potlesk kongresmanů. Havlův projev se dodnes připomíná jako jeden z nejlepších projevů novodobé historie ČR / ČSFR. Podívejte se alespoň na jeho část.
Emil Hácha, československý právník a předseda Nejvyššího správního soudu, který je známý zejména jako prezident v letech 1938–1945. Podívejte se na portrét této kontroverzní osobnosti.
Pasáž ukazuje vztah Klementa Gottwalda a Jana Masaryka a poukazuje na selhání společenských elit před únorovým pučem 1948.
V prosinci 1933 přednesl tehdejší prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk poprvé před filmovými kamerami vánoční poselství. Další už pronášel jeho nástupce, Edvard Beneš. Tradice přetrvala i dále, byť v době komunistického režimu v podobě novoročních projevů. K prvorepublikové tradici se vrátil až prezident Miloš Zeman. Podívejte se na část vánočního projevu Edvarda Beneše z roku 1946.
Projev Antonína Zápotockého z roku 1948, v němž vyhlašuje první pětiletý hospodářský plán. Ten měl rovnoměrně rozložit výrobu na území Československa s důrazem na slovenskou část republiky a zejména řešit ztrátu trhů v západní Evropě.
Pasáž zachycuje okolnosti volby Antonína Zápotockého prezidentem Československé republiky na pozadí změn, které se odehrály v SSSR po smrti J. V. Stalina. Ukazuje také změny ve vedení KSČ.
Období spojené s podpisem mnichovské dohody v září 1938 patří k nejzlomovějším a nejtragičtějším okamžikům našich novodobých dějin. Jak ve své zoufalé situaci a pozici obstála naše politická reprezentace a zejména pak prezident Edvard Beneš? Jaký vliv mělo po této strategické porážce jeho exilové působení na vývoj dalších československo-britských vztahů v průběhu druhé světové války? To se dozvíme v pořadu Historie.cs.
Gestapu se na území Protektorátu Čechy a Morava dařilo velice úspěšně rozkrývat odbojovou síť. Tato organizace působící již dávno před válkou měla svá pravidla a metody, jak od zatčených získat informace. Nebylo to pouhé bití, ale různé psychologické nátlakové metody.
Na pozadí osudů dvou velkých postav československé armády první republiky, generálů Ludvíka Krejčího a Jana Syrového, pojednává pasáž o měnící se situaci ve třicátých letech, kdy od cesty k míru svět směřoval spíše k válce. V Československu docházelo k rozdělení cesty dalšího vývoje – jinou viděl prezident Edvard Beneš, jinou představitelé armády.
Vnímal vojenský exilový odboj Edvarda Beneše jako zrádce, nebo jako vůdce? Video přibližuje vztah vedoucí osobnosti zahraničního odboje, plukovníka Františka Moravce, k Edvardu Benešovi.
12 844
722
4 395
1 219
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.