02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí samička snáší vejce, sameček shání potravu. Špačci si staví hnízdo. Čápi své loňské hnízdo stále opravují.
Máte rádi tuňáka? Možná o něm víte, že je to výborná pochoutka. Věděli jste ale, že je také vynikajícím plavcem? Urazí v mořích až tisíce kilometrů a to rychlostí 70 km/h. Měří 2–3 metry a nejčastěji se z něj jí břišní část.
Když děti učí telka! Pojďte si společně se staršími žáky povídat o živých organismech, jak jsou na sobě navzájem závislé a co je to potravní řetězec. Budeme hledat chybějící slova v textech a poznávat živé organismy z obrázků.
Poslední úsek živé velké řeky začíná u Bohumína a končí u soutoku Odry s Olší. Říká se mu také česká Amazonka. Jedná se meandry řeky Odry, které jsou přírodní památkou. Nachází se zde štěrkové lavice a velmi pestrý ekosystém. Tento přírodní unikát rozhodně stojí za pozornost.
Hywind Scotland je plovoucí větrná elektrárna, jejíž pilotní projekt byl spuštěn v říjnu 2017. Celkem pět větrných turbín je vzdáleno 25 kilometrů od skotského pobřeží. Výhodou plovoucích větrných elektráren je, že na moři fouká stálý vítr se stálou silou, nevýhodou je slaná voda. Podle Lukáše Radila z VUT v Brně překročily za rok 2017 větrné elektrárny celosvětově výkon hnědouhelných elektráren.
Pořad ukazuje snahy zachránit nejzachovalejší evropský prales v Polsku – slavný Bělověžský prales. Zároveň ukazuje občanské aktivisty, kteří upozorňují na devastaci našeho životního prostředí i v nejcennějších chráněných oblastech.
O bezzásahových zónách v národním parku Šumava se toho napsalo a řeklo hodně. O tyto zóny chráněných území, kde je příroda ponechána sama sobě, se vede a vedlo mnoho sporů. Na Šumavě a v Pošumaví jsou však i lesy hospodářské. Tam je cíl jiný. Trvale v lese hospodařit. Rakouský klášter Schlägl nebo Městské lesy Volary se o to snaží pokud možno citlivým způsobem, výběrným hospodařením bez smrkových monokultur, které co nejvíce respektuje přírodní procesy. Těžba jednotlivých stromů místo holoseče vede k lesu různorodému, různověkému a odolnému vůči počasí a kůrovcovým kalamitám.
Podívejte se, jaké jsou důsledky klimatických změn na tání horských ledovců ve švýcarských Alpách. Dozvíte se, jak výkyvy počasí a globální oteplování ovlivňují tání ledovců ve Švýcarsku. Víte, co je to Pařížská dohoda, která udává pravidla v oblasti klimatologie?
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
V Jeseníkách najdeme méně známé, zato unikátní jeskyně. Jesenický kras reprezentují závrty, vyvěračky, menší propasti a zhruba stovka registrovaných jeskyní, z nichž dvě patří ke světově významným lokalitám. Jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku jsou vytvořené v mramoru – krystalickém vápenci. Jejich počátek datujeme do vlhkého subtropického podnebí třetihor. Unikátní tvary chodeb ve druhé jmenované jeskyni byly modelovány při tání pevninského ledovce ve čtvrtohorách.
Koněpruské jeskyně se nachází v CHKO Český kras nedaleko Berouna. Jedná se o nejdelší jeskynní systém v Čechách. Jeskyně byly objeveny náhodou, při odstřelu v místním lomu. Jsou jedinečné svou krápníkovou výzdobou i tím, že v jeskyni byly objeveny zvířecí a lidské kosti z období pravěku. Vydejte se s námi na prohlídku.
Historie těžby grafitu na Českokrumlovsku sahá až do poloviny 18. století. Důl na těžbu nerostu využívaného nejen k výrobě tužek, ale i v jaderné energetice byl v Českém Krumlově otevřen v roce 1975. Těžilo se do roku 2003. Důvod k ukončení těžby byl ekonomický, dovoz grafitu z Číny je totiž levnější. V roce 2008 byl důl otevřen veřejnosti.
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.