02:07
Pasáž se formou scénky a odborného vysvětlení zabývá slezským nářečím, uvádí jeho rysy a příklady různých slov.
Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem.
Pasáž seznamuje diváky s bludnými balvany, které se nacházejí v Ostravě. Popisuje původ těchto hornin a jejich přemístění ze Skandinávie ledovcem.
Ostrava znamená pro mnohé černé uhlí a ocelárny. Miroslav Táborský představuje důvody, proč se Ostrava stala „ocelovým srdcem“ republiky. Nejen Dolní Vítkovice – „ostravské Hradčany“ – jsou dnes významnou ostravskou technickou památkou, které se v posledních desetiletích podařilo vstát z popela.
Nejrozsáhlejší přírodní rezervace v ČR a naše druhé nejvyšší pohoří se jmenuje CHKO Hrubý Jeseník. Nachází se zde na 360 druhů vyšších rostlin, což nikde jinde v ČR nenajdeme. Arktoalpinská tundra neboli přírodní bezlesí bylo uměle člověkem zalesněno borovicí kleč. Nastal zde tak ekologický problém, který je třeba řešit už jen kvůli unikátům jako jsou kamenná moře či Petrovy kameny.
Pasáž představuje komika Rudu z Ostravy a jeho ostravskou verzi básničky Skákal pes přes oves. Ukazuje, jak se mluví na Ostravsku a tamní slovní zásobu.
Tým učitelů pomůže žákům s přípravou na přijímací zkoušky a zopakuje s nimi to nejzákladnější z učiva českého jazyka. Povíme si, jak vznikala báseň Havran od E. A. Poa a vysvětlíme si několik pojmů z poezie. Dále se budeme zabývat útvary českého jazyka, kdy a kdo je používá a jaký je mezi nimi rozdíl.
Co jsou jazykové prostředky aktualizace a automatizace, jak se používají, jak vznikají a jaký je mezi nimi rozdíl? Na to nám poskytne odpověď odborné vysvětlení, kterému předchází vtipná scénka.
Pasáž se zabývá výskytem různých forem příjmení v nářečích, uvádí, jak vypadají v různých pádech a jaké tvary jsou připuštěny pro spisovný jazyk.
Námětem pasáže z osmého dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, který mapuje počátky národního obrození v Praze i na českém venkově, je česká řeč, která u některých Čechů ustoupila němčině.
Pasáž popisuje původ, význam a použití slov „typ“ a „tip“.
Scénka a následný odborný výklad charakterizuje několik českých spojek. Pořad se věnuje spojkám současným i těm, které jsou již zastaralé.
Pasáž je uvedena humornou scénkou, následně Pavel Štěpán z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje původ českých zeměpisných jmen, jako jsou například Krkonoše, Šumava, Beskydy nebo Brdy.
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.