04:16
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Totalitní státní režimy se vyznačují nedemokratickým způsobem vládnutí. Politická strana nebo osoba prosazuje svou ideologii všemi prostředky, včetně sledování osob a tvrdých trestů pro ty, kdo nesouhlasí.
Politolog Jan Bureš reaguje na otázky moderátora Jiřího Václavka v pořadu 90' ČT24 (2018) a vrací se k debatám i neúspěšným pokusům o zavedení přímé volby prezidenta před rokem 2012. Tyto snahy zasazuje do širšího kontextu společenského vývoje. Video připomíná také historicky první přímou volbu prezidenta, která následovala po velmi rychlém schválení zákona v roce 2012.
Jaké jsou sociologické, historické, psychologické a psychiatrické souvislosti politických emocí, emocí v politice a emocí politiků? Jedná se o emoce, které mohou mohutně a zásadně ovlivnit náš každodenní život.
Češi a Slováci žili dlouhou dobu ve společném státě a stále k sobě mají velmi blízko. Přesto se Československo rozdělilo. Pořad hledá odpověď na otázku, proč se tak stalo.
Zhruba milion lidí v České republice pracuje pro stát. Často se objevuje názor, že na platech státních zaměstnanců a úředníků by se dalo ušetřit a přinést tyto peníze do státního rozpočtu. Je to optikou ekonomie opravdu tak jednoduché?
Charta 77 vzbudila u komunistické vlády silnou reakci. Důvodů bylo více. Především se komunisté obávali, že k rozumně sepsanému textu by se mohly připojit desetitisíce lidí, což už by mohl být problém, a velký vliv měla i publicita. O Chartě 77 se psalo ve všech světových denících a celý akt vyvolal mimořádnou diplomatickou aktivitu. Za podepsání Charty 77 nemohli ani nikoho uvěznit a pro trestní stíhání bylo třeba hledat zástupné důvody. Účty se signatáři si režim částečně vyrovnal až o dva roky později při procesu s členy VONS.
Jak dopadla druhá přímá volba prezidenta v roce 2018? Video přináší nejen přehled výsledků druhého kola mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem, ale také autentické záběry z dění krátce po sečtení hlasů. Marcela Augustová komentuje statistiky a grafy, které ukazují, jaká byla volební účast a jak se výsledky lišily v jednotlivých krajích, okresech i obcích.
Jakub Pantoflíček, student semináře na Katedře multimédií VŠE (2025), pro ČT EDU vysvětluje význam voleb a proč má smysl se jich účastnit. Připomíná, že demokracie není samozřejmost, každý hlas se počítá a že pokud se člověk voleb nezúčastní, rozhodnou za něj ti, kdo k volbám přijdou.
Události kolem listopadu 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Významným okamžikem sametové revoluce bylo údajné úmrtí studenta Šmída při policejním zásahu na Národní třídě. Rozšíření této informace působilo jako rozbuška, která spustila revoluční vlnu. Ukázalo se však, že roli mrtvého studenta sehrál agent StB Ludvík Zifčák. Kdo ho úkoloval a do jaké míry bylo vše připraveno, na to stále neexistuje jednotný názor.
13 617
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.