04:16
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Totalitní státní režimy se vyznačují nedemokratickým způsobem vládnutí. Politická strana nebo osoba prosazuje svou ideologii všemi prostředky, včetně sledování osob a tvrdých trestů pro ty, kdo nesouhlasí.
Ekonom vysvětluje, proč na důchody určitě bude, ale že to nebude stejné jako doposud. Popisuje, které aspekty ovlivňují výši a podmínky vyplácení důchodů, a představuje ekonomické prognózy týkající se budoucnosti českých důchodů.
Jak vznikala podoba vlajky České republiky a státních symbolů nově vzniklých států po rozpadu Československa, vysvětluje vexilolog Aleš Brožek. Česko jich má o tři více než Slovensko. Které to jsou a co mají symboly a barvy představovat? Kdy se který z nich používá? Jak je možné, že si Česká republika ponechala Československou bíločervenou vlajku s modrým klínem?
Rozhovor s politologem o fungování a nástrojích OSN ve spojitosti s rusko-ukrajinským konfliktem. Co může a nemůže OSN při jednáních zemím nabídnout? Disponuje nějakými "tvrdými pravomocemi", které lze uplatnit? Ve videu najdete odpovědi na tyto a další otázky vztažené ke komunikaci mezi OSN a světovými velmocemi.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Listopad 1989 vzbuzuje i po letech mnoho otázek. Šlo o revoluci, převrat nebo jen domluvené předání moci? A proč proti demonstrantům nezasáhla silou armáda a policie? K pochybnostem přispívá např. i jednomyslné hlasování komunistických poslanců Federálního shromáždění, kteří zvolili Václava Havla prezidentem. Zjednodušeně řečeno: co člověk, to názor.
Reportáž České televize přibližuje americkou realitu v prezidentských volbách v roce 2024, kdy proti sobě stáli dva kandidáti: Kamala Harris a Donald Trump. Zpravodaj Bohumil Vostal představuje oblasti, které byly pro voliče rozhodující. Například ekonomiku, mezinárodní konflikty, umělé přerušení těhotenství, bezpečnost apod. Jednotlivá témata se stávají součástí politické kampaně a ovlivňují rozhodování voličů.
Jan Litomiský se aktivně podílel na činnosti disentu: pořádal semináře, podepsal Chartu 77 a stal se jejím mluvčím pro rok 1987, angažoval se ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Byl proto pochopitelně v hledáčku Státní bezpečnosti a nakonec skončil i ve vězení. To ho však neodradilo, ačkoliv právě členové VONS svou činností velmi dráždili komunistický režim, sledovali totiž dodržování práv a zveřejňovali případy politicky pronásledovaných osob.
V dnešním díle pořadu Politika se nás týká se dozvíte vše o volbách. Co to volby jsou, jaké druhy voleb máme u nás v České republice a jak fungují. A jak se máme rozhodnout, koho máme volit? I to se dozvíte.
Moderátor Milda z pořadu Wifina (2018) představuje základní informace o volbách; jak funguje volební kampaň, jaké volby u nás existují nebo co je to volební urna. Politolog Petr Just pak objasňuje smysl voleb a volební účasti, jak si vybrat, koho volit, co dělat, když politické strany neplní své sliby, a jak se zorientovat v politických nabídkách.
14 086
796
4 781
1 365
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.