04:42
Novoroční předsevzetí si dávali už staří Římané. Možná že vaše rodina tento zvyk dodržuje dodnes. Jíte čočku a dáváte si novoroční předsevzetí? Pojďme se podívat, jaké další zvyky jsou s Novým rokem spojeny.
Pořad Zpívánky si nejspíš pamatujete ze svého vlastního dětství i vy. Také děti, které se narodily v jednadvacátém století, se mohou seznámit s lidovými písněmi, zvyky, tradicemi a způsobem života, který naši předkové žili. V krátkých příbězích představíme písničky i dobový kontext, ve kterém vznikly. V tomto díle Zpívánek se naučíme novoroční píseň Fanfr, fanfr, fanfrnoch.
Poslední den v kalendářním roce má svátek Silvestr a s ním slavíme i my všichni. Vzpomínáme, bilancujeme a také si přejeme do nového roku vše dobré. Ukážeme si přípitky v různých jazycích, jedno mají společné: přání všeho dobrého, tedy hlavně zdraví.
Na Nový rok se dříve na vesnici dodržovaly různé zvyky založené nejen na tradici, ale i na pověrách. Chodilo se koledovat, dívky si věštily svůj osud a velmi důležité bylo jídlo, které se ten den podávalo.
Čtvrtá ze šesti postních nedělí před Velikonocemi se jmenuje Družebná, ale někdy se jí také říkalo Růžová. S čím její pojmenování souvisí?
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i myslivost. Plánovitě trvale udržitelné obhospodařování zvěře a jejího prostředí jako přirozená součást života na venkově. V čem spočívá jeho výjimečnost?
Dne 21. srpna 1968 vpadla do Československa vojska Varšavské smlouvy. Zatímco vojska ostatních zemí naši republiku postupně opustila, ruští vojáci odešli až po sametové revoluci. Parlamentní komise vedená hudebníkem Michaelem Kocábem dojednala všechny podrobnosti odchodu a roku 1991 sovětská armáda definitivně opustila české a slovenské území. Fotografka Dana Kyndrová vše dokumentovala. Na fotografiích zachytila vyjednávání, samotný odsun a neušlo jí ani překvapivé chování ze strany Čechů. Ti často tento významný dějinný okamžik nijak zvlášť neprožívali, a někteří dokonce na pobyt ruských vojsk vzpomínali v dobrém.
Ukázka přibližuje pojem národní styl související s hledáním vizuální identity nově vzniklého Československého státu. Mezi hlavní představitele tohoto hledání řadíme Jaroslava Bendu, typografa a grafického designéra, který byl činný v mnoha oblastech vizuální komunikace doma, ale i v zahraničí. Vystupuje zde typografka a autorka Bendovy monografie písmomalířka Petra Dočekalová a tvůrce písma Tomáš Brousil. Podíváme se také na to, co vědí obyvatelé města Naarden o Janu Amosi Komenském. A jak to spolu souvisí?
13 576
759
4 619
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.