04:42
Novoroční předsevzetí si dávali už staří Římané. Možná že vaše rodina tento zvyk dodržuje dodnes. Jíte čočku a dáváte si novoroční předsevzetí? Pojďme se podívat, jaké další zvyky jsou s Novým rokem spojeny.
Pořad Zpívánky si nejspíš pamatujete ze svého vlastního dětství i vy. Také děti, které se narodily v jednadvacátém století, se mohou seznámit s lidovými písněmi, zvyky, tradicemi a způsobem života, který naši předkové žili. V krátkých příbězích představíme písničky i dobový kontext, ve kterém vznikly. V tomto díle Zpívánek se naučíme novoroční píseň Fanfr, fanfr, fanfrnoch.
Poslední den v kalendářním roce má svátek Silvestr a s ním slavíme i my všichni. Vzpomínáme, bilancujeme a také si přejeme do nového roku vše dobré. Ukážeme si přípitky v různých jazycích, jedno mají společné: přání všeho dobrého, tedy hlavně zdraví.
Na Nový rok se dříve na vesnici dodržovaly různé zvyky založené nejen na tradici, ale i na pověrách. Chodilo se koledovat, dívky si věštily svůj osud a velmi důležité bylo jídlo, které se ten den podávalo.
Část společnosti to možná ani nevnímá, ale rychlost, s jakou mizí kulturní a historická krajina, je znepokojivá. Přitom se to děje vždy v ekonomickém zájmu. Mají však ekonomické zájmy skutečně tak vysokou prioritu, že jimi lze devastaci krajiny omluvit? Nejnápadnější je asi povrchová těžba uhlí a odstrašujícím případem je likvidace historického města Most v 60. letech minulého století. Bylo by však naivní svalovat vše na komunistický režim, protože stejné uvažování panovalo i na Západě. Uhlí tu ale nebude věčně a řešení problémů nenabízí.
První památkový zákon u nás vznikl v 50. letech 20. století. Už od středověku vznikaly různé seznamy památek, které by neměly být zničeny, ale zachovány pro budoucí generace. U nás vyvolala velkou diskuzi asanace pražského židovského města na konci 19. století. Oficiálně se památky začaly chránit až v 50. letech, kdy je komunistický režim překvapivě nezboural. Excesem ovšem bylo zbourání středověkého města Most kvůli těžbě hnědého uhlí. I dnes se vedou spory o budoucnosti a ochraně památek zejména ze 60. a 70. let 20. století.
Historie českého politického stranictví sahá k revolučnímu roku 1848, kdy vznikla první politická strana v českých zemích. Od 70. let začaly přibývat další strany a ke konci 19. století už bylo politické spektrum opravdu barvité. Samozřejmá byla v té době politická angažovanost ze strany občanů a členství ve stranách se stalo masovou záležitostí. V souvislosti s historií se pak nabízí otázka, co je to vlastně tradiční politická strana.
Sára se rozhodla, že uspořádá u nich v obci pro svůj raperský hudební objev zvaný Mrtvý brouk koncert a stane se tak pořadatelkou. Vzala si velké sousto, ale pečlivě se připravuje. Rodina ji v akci podporuje a fandí jí. Jen brácha Vojta jí nevěří, dokonce se se Sárou vsadí. Na zasedání obecního zastupitelstva je pořádání koncertu odsouhlaseno a obec si bere akci na starost. Objevuje se však petice. Kdo tedy sázku vyhraje? Sára nebo Vojta? A kdo je tajemný Mrtvý brouk?
13 548
758
4 615
1 315
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.