03:39
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Sklizeň vína bývala v životě našich předků významnou událostí. Způsob sběru vinných hroznů se dnes zmodernizoval a také pracovní podmínky sběračů se značně změnily. Pořad ukazuje srovnání dnešních metod a podmínek v minulosti.
V roce 1992 probíhaly politické rozhovory, které měly vyjasnit otázku rozdělení Československa. Novináři už na tyto schůzky nechtěli chodit, protože vždy skončily bez výsledku a fotky z nich byly nepoužitelné. Fotograf Petr Brenkus měl ale zrovna k dispozici nový teleobjektiv. Na schůzku do Brna do vily Tugendhat odjel, vyhledal vhodné místo a z velké vzdálenosti zachytil památný okamžik: Václav Klaus a Vladimír Mečiar dohodli sami mezi čtyřma očima rozpad republiky. Vznikla tak velmi zajímavá, první slovenská paparazzi fotka.
Kromě zámku Orlík, rodového sídla Schwarzenbergů, jsou s tímto šlechtickým rodem historicky spojeny i další významné kulturní památky. Pořad se věnuje zámkům Hluboká a Třeboň, hradu Zvíkov, hradu a zámku Český Krumlov, a také Schwarzenberskému plavebnímu kanálu na Šumavě.
Zvyk pálení čarodějnic, tedy pálení ohňů v předvečer 1. máje, patří k tradicím, které se v masovém měřítku dodržují dodnes. Pořad o tom, jak se tato tradice vyvíjela, co vše lidé čarodějnicím přisuzovali a co na ochranu proti nim podnikali.
Svátek Hromnice připadá na 2. února. Je spojován s mnoha pověrami a pranostikami. Etnografka Věra Vahalíková vysvětluje jejich význam a okolnosti jejich vzniku. Proč se říká, že na Hromnice musí skřivan vrznout, když je to stěhovavý pták? A jaká je situace v současnosti, neupadá tento svátek v zapomnění?
12 258
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.