03:48
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Pěstování vinné révy má v českých zemích dlouhou historii a jsou s ním spojeny i různé tradice – například zarážení hory. Pořad se věnuje tomu, kdy poprvé se u nás víno začalo pěstovat a kdo přispěl k významnému rozmachu vinařství.
První květnový den je dnem lásky a oslavou příchozího jara, růstu a plodnosti. Proto byly májové slavnosti záležitostí mladých lidí. Symbolický význam mělo zdobení květinami a k lidovým zvykům patřila kromě stavění májky i volba krále majálesu.
Americký fotograf Sean Gallup byl v Praze ani ne rok, když navštívil setkání komunistů při oslavách 1. máje. Zaujal ho předlistopadový politik Milouš Jakeš, kterého po skončení sledoval a nastoupil s ním do tramvaje. Několikrát ho vyfotil (bez dovolení) a nevšímavost ostatních lidí v tramvaji si vyložil jako strach, který asi stále pociťují. Možná zde ale sehrála roli národnostní a kulturní odlišnost nebo naopak pro většinu českých občanů tento komunista prostě už nic neznamenal.
Pořad věnovaný tradicím svatojánské noci, které přečkaly do dnešních dob. Patří mezi ně například pálení svatojánských ohňů. K těm zaniklým pak náleží pletení věnečků z devatera kvítí nezadanými dívkami.
První památkový zákon u nás vznikl v 50. letech 20. století. Už od středověku vznikaly různé seznamy památek, které by neměly být zničeny, ale zachovány pro budoucí generace. U nás vyvolala velkou diskuzi asanace pražského židovského města na konci 19. století. Oficiálně se památky začaly chránit až v 50. letech, kdy je komunistický režim překvapivě nezboural. Excesem ovšem bylo zbourání středověkého města Most kvůli těžbě hnědého uhlí. I dnes se vedou spory o budoucnosti a ochraně památek zejména ze 60. a 70. let 20. století.
14 162
865
4 802
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.