00:54
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Příliv a odliv jsou nejzajímavější a současně nejsilnější projevy gravitační síly Měsíce i Slunce na planetě Zemi. Lidé si jich všímali již ve starověku. Jak přesně fungují a jak často se střídají?
Téměř všechny planety Sluneční soustavy mají své měsíce. Ty vznikly ze společného oblaku prachu a plynu. Náš Měsíc ale vznikl jinak. Jak k tomu došlo a jak nás na Zemi ovlivňuje? Co by se stalo, kdyby Měsíc prostě zmizel? Možná se budete divit, jak moc je pro nás důležitý. Jaká síla ho drží na jeho oběžné dráze, takže na nás nespadne?
Sluneční oddělení Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově se zabývá sluncem a jevy spojenými se sluncem. Jakým způsobem a proč se pozoruje Slunce? Dokážeme spočítat, kdy Slunce vyhasne?
Mise satelitu Goce byla jedna z nejzajímavějších kosmických misí, do kterých se Evropská kosmická agentura kdy pustila. Satelit GOCE mapoval změny v gravitačním poli kolem Země do roku 2013. Poskytnutá data pomohla vědcům lépe pochopit mimo jiné třeba pohyby oceánu, a tím lépe pracovat s klimatickou změnou.
Místo, kde gravitace zvítězila nad hmotou a prostorem, neboli černá díra. Místo, kde končí vše hmotné i světlo. Jak černá díra vlastně funguje? Tím se vědci zabývají již od 18. století. Černá díra a její působení se přesto vzpírá lidskému rozumu. Dnes víme, že vesmír je jich plný. Co přesně se ale děje uvnitř těchto objektů, nikdo neví.
Co se stane s proudem tekoucí vody, když necháme láhev padat k podlaze? Tíhou vody je u dna velký hydrostatický tlak, proto voda vystřikuje. Během pádu je voda ve stavu beztíže a hydrostatický tlak zaniká. Voda přestává téci.
Jak si i s nohama na zemi můžeme ověřit, že je naše planeta kulatá? Budeme potřebovat kamaráda, který bydlí několik kilometrů na sever nebo na jih od nás, a dva stejně velké kůly. Ty zatlučeme do země tak, aby nad zemí měly stejnou délku. Když ve stejný den a ve stejný čas změříme jejich stín, nebude stejně dlouhý. To je důsledek zakřivení zemského povrchu. Jednou z dalších možností je také pozorovat částečné zatmění Měsíce.
Jak může dopadnout tak ztřeštěný nápad, jako je pokus zvážit celou naši planetu? V dnešním experimentu to s námi vyzkoušíte. Stačí nám jen kilogramové závaží a siloměr. A pak samozřejmě Newtonův gravitační zákon. Jenže skvělému Newtonovi v rovnici zůstala jedna neznámá, gravitační konstanta. S Michaelem, fyzikem dr. Drozdem a lordem Cavendishem překonáme i tento nedostatek a uvidíte, jak snadno Zemi zvážíme.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.