01:15
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Jak si i s nohama na zemi můžeme ověřit, že je naše planeta kulatá? Budeme potřebovat kamaráda, který bydlí několik kilometrů na sever nebo na jih od nás, a dva stejně velké kůly. Ty zatlučeme do země tak, aby nad zemí měly stejnou délku. Když ve stejný den a ve stejný čas změříme jejich stín, nebude stejně dlouhý. To je důsledek zakřivení zemského povrchu. Jednou z dalších možností je také pozorovat částečné zatmění Měsíce.
Jak se o naší mateřské hvězdě můžeme dozvědět spoustu údajů, které astronomové znají? Jak vznikají sluneční skvrny? Co jsou to protuberance? Jaké jsou projevy sluneční aktivity?
Před 13,8 miliardy let došlo k velkému třesku. Video ukáže, co je to prvotní polévka a z jakého materiálu vznikly planety a hvězdy. Dozvíte se také, jaké nové atomy vytvořily termonukleární reakce v nitru hvězd.
Když hvězdě dojde palivo a skončí termojaderné reakce, hvězda zemře. Někdy pak dochází ke vzniku černé díry.
Kdyby měl vesmír jen trošičku jiné vlastnosti, nevznikl by život a nebyli bychom tady ani my – inteligentní pozorovatelé, praví antropický princip. Z teorie kvantové gravitace plyne, že by nemusel existovat jeden jediný vesmír – ten náš, universum, ale nepředstavitelně velké množství vesmírů popsané číslem, které by mělo za jedničkou plných 500 nul. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Více než třicet nových planet nacházejících se mimo naši sluneční soustavu objevil neobyčejně bystrý lovec planet. Úspěšný přístroj zvaný HARPS se tak stal miláčkem astronomů. Pro lidstvo už vyhledal více než 75 exoplanet ve třiceti různých planetárních systémech a pokračuje dál. Vyhledávání exoplanet je jedním z nejdynamičtějších oblastí astronomie.
V roce 2011 byla uskutečněna poslední mise raketoplánu Atlantis. Éra raketoplánů tak po třiceti letech skončila. Podívejte se na reportáž z poslední mise tohoto raketoplánu. Jak takový let probíhá? Jaké jsou největší výzvy takové mise, na jakých úkolech raketoplány pracovaly a nakolik peněz nakonec USA vyšly?
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.