05:43
Materiály v ukrajinštině
Pořad pojednává o vzniku Sluneční soustavy a jednotlivých planet. Dále vysvětlí, jak Hubbleův teleskop přispěl k lepšímu porozumění vesmíru.
Názorná ukázka, ve které se s pomocí globusu a baterky dozvíme o příčině střídání ročních období a o tom, kdy je na Zemi nejkratší den a kdy nejkratší noc.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Jak se vyvíjí vesmír a jak skončí? Co je to velký třesk, tepelná smrt a velký roztrh? V jaké fázi se právě nyní vesmír nachází? A víme, co bylo před velkým třeskem?
Co bylo dřív: Galaxie nebo její černá díra? Astrofyzikové z Evropské jižní observatoře snad budou moci na tuto otázku odpovědět. Našli totiž velmi neobvyklý jev, osamocenou černou díru. Černé díry a její aktivní formy totiž obvykle leží uprostřed galaxií. Objev pět miliard let vzdáleného kvasaru ale ukázal, že tyto vesmírné úkazy by si mohly díky výtryskům hmoty a energie do nedaleké galaxie vytvořit nové hvězdy a galaxii si pak přitáhnout. Jinými slovy: nové černé díry si mohou vytvořit vlastní galaxii a tu si pak obléknout.
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Kosmické záření je proud částic pocházejících z kosmu. Tyto částice se pohybují vysokou rychlostí a dopadají do atmosféry Země. Rozsáhlé spršky záření, které k nám každou vteřinu přicházejí z vesmíru, vědci podrobně zkoumají už půl století. Co nového se o nich dozvěděli díky největší observatoři na světě, která se nachází v Argentině?
Díky Slunci se zrodil život a je na něm závislá celá lidská civilizace. Rok 2007 byl rokem Slunce, Mezinárodním heliofyzikálním rokem. Vědci se věnovali výzkumu sluneční aktivity, slunečních erupcí a slunečních skvrn.
Naše oči jsou citlivé jen na viditelné světlo, stejně jako optické dalekohledy. Mnohé vesmírné objekty ale vydávají záření v jiných částech elektromagnetického spektra, od radiového po gama záření. Každé záření přináší jiný typ informace. Vědci je proto chtějí pokrýt všechny. Jak funguje radioskopie?
Běžné astronomické teleskopy obvykle zkoumají oblohu pomocí viditelného světla, infračerveného záření nebo rentgenových paprsků. Konsorcium evropských a afrických vědců nyní postavilo v Namibii teleskop, který detekuje světlo vysokoenergetického gama záření. Jedním z výsledků jeho pozorování je zjištění, že rázová vlna vzniklá po výbuchu supernovy se chová jako kosmický urychlovač částic. Projekt HESS (High Energy Stereoscopic System) také kromě odhalení původu kosmického záření gama pomohl poodkrýt tajemství temné hmoty a energie.
12 239
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.