05:43
Materiály v ukrajinštině
Pořad pojednává o vzniku Sluneční soustavy a jednotlivých planet. Dále vysvětlí, jak Hubbleův teleskop přispěl k lepšímu porozumění vesmíru.
Názorná ukázka, ve které se s pomocí globusu a baterky dozvíme o příčině střídání ročních období a o tom, kdy je na Zemi nejkratší den a kdy nejkratší noc.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Jak se vyvíjí vesmír a jak skončí? Co je to velký třesk, tepelná smrt a velký roztrh? V jaké fázi se právě nyní vesmír nachází? A víme, co bylo před velkým třeskem?
Co bylo dřív: Galaxie nebo její černá díra? Astrofyzikové z Evropské jižní observatoře snad budou moci na tuto otázku odpovědět. Našli totiž velmi neobvyklý jev, osamocenou černou díru. Černé díry a její aktivní formy totiž obvykle leží uprostřed galaxií. Objev pět miliard let vzdáleného kvasaru ale ukázal, že tyto vesmírné úkazy by si mohly díky výtryskům hmoty a energie do nedaleké galaxie vytvořit nové hvězdy a galaxii si pak přitáhnout. Jinými slovy: nové černé díry si mohou vytvořit vlastní galaxii a tu si pak obléknout.
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Jeden z posledních snímků pocházejících z Hubblova vesmírného dalekohledu zachycuje jakousi podivnou a jasnou galaxii. Astronomové zjistili, že je výsledkem srážky dvou spirálních galaxií, které nyní již téměř zcela splynuly. Základy původních galaxií ale stále ovlivňují vzhled i chování té nové. Tento objekt byl centrem pozornosti Hubblova vesmírného dalekohledu a jeho několika sourozeneckých vesmírných sond, které soustavně mapují naši oblohu.
Čeští vědci jako první na světě použili umělou inteligenci čili strojové učení ke zkoumání vesmíru. Analýzou 4 milionů vesmírných spekter objevili bezmála tisíc nových objektů. Jedná se o velký pokrok v oblasti spektroskopie. O nové převratné technologii hovoří Petr Škoda z Astronomického ústavu Akademie věd.
Mise satelitu Goce byla jedna z nejzajímavějších kosmických misí, do kterých se Evropská kosmická agentura kdy pustila. Satelit GOCE mapoval změny v gravitačním poli kolem Země do roku 2013. Poskytnutá data pomohla vědcům lépe pochopit mimo jiné třeba pohyby oceánu, a tím lépe pracovat s klimatickou změnou.
Osud exoplanety vzdálené dva tisíce světelných let od Země může odhalit původ i osud planet v naší Sluneční soustavě. Exoplaneta se do Mléčné dráhy vetřela z jiné galaxie a blíží se konci své životní dráhy. Ukazuje tak na způsob, jakým zahyne i naše planetární soustava. Naštěstí až v daleké budoucnosti.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.