06:03
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Jaké vánoční zvyky u nás máme a proč? Video seznámí děti s významem jmelí, adventního věnce, pečením perníčků i adventním kalendářem.
Šťastným nápadem tvůrců se spojila Rybova Česká mše vánoční a Ladův lidový Betlém v jeden celek a vznikl tak animovaný film. Základ tvoří Rybova skladba v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, který řídil V. Smetáček a kterou nazpíval Český pěvecký sbor pod vedením J. Veselky. Zároveň ve filmu ožila desítka Ladových postaviček nejen z lidového Betlému, ale i z dalšího autorova bohatého literárního a výtvarného odkazu.
Na svátek sv. Lucie se dívky převlékly do bílého, chodily po vsi strašit děti a v chalupách kontrolovaly, jestli je uklizeno. S tímto dnem bývaly spojeny i různé pověry.
Kulatá výročí 28. října se často slavila ve stínu velkých historických událostí. Archivní snímek připomíná projev Klementa Gottwalda při výročí v roce 1948, tedy po únorovém komunistickém převratu. Významný byl i rok 1988, kdy už ve společnosti docházelo ke změnám směřujícím ke svobodě. Režim zřejmě kvůli obavám z možných demonstrací v den výročí vzniku samostatného Československa vrátil tento státní svátek v původním významu do kalendáře. Oficiální oslavy však uspořádal už 27. října a den na to opravdu k demonstraci došlo.
Pamětnice Marie Malá, která se narodila na Předních Paštích u Stodůlek, nám představuje svýma očima Šumavu. Vzpomíná na drsnou přírodu a vypráví o dávno zmizelých životech a skutečnostech. Po druhé světové válce, když došlo k odsunu místního německy mluvícího obyvatelstva a zbyly po něm jen zarostlé pobořené zdi statků a kapliček. Jejich dávno zmizelou existenci dnes možná poznáme podle kvetoucí jabloně uprostřed lesa nebo rezavého křížku pod stoletou lípou. Marie Malá napsala o zmizelém světě knihu.
Hromnice jsou svátek, který připadá na 2. února. Byl spojen s mnoha pověrami a pranostikami, nejrozšířenější byly posvěcené svíčky hromničky, které měly mít ochrannou funkci.
Zámek Štěkeň vystavěný v 17. století spojuje s rodem Stránských ze Stránky stálá citová vazba. Původními majiteli byl prodán řádu anglických panen, jejichž představená byla Marie Stránská, teta Jiřího Stránského, českého spisovatele a politického vězně. Zámek byl za totality zkonfiskován, v současné době však už opět patří řádu.
13 576
759
4 615
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.