01:34
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Pořad ukazuje, co všechno mají na starost hasiči a jak to chodí na hasičské stanici. Jak rychle musí hasiči vyrazit na místo požáru od jeho nahlášení?
Televizní vysílání pomáhá mnohdy divákovi „správně pochopit“ různé skutečnosti, například jak je na tom český národ v kontextu historických událostí. Filmy často zobrazují Čechy jako oběti toho, co se děje kolem. A je jedno, zda se jedná o nacismus nebo komunismus. Nebo ne? I tomu se věnuje dokumentární seriál TeleRevize 2.0.
V moderní době se upouští od tradičních pohřbů, běžnější bývají smuteční rozloučení v obřadních síních a často k žádnému rozloučení s nebožtíkem vůbec nedochází. Ještě v minulém století tomu ale bylo jinak. Pohřeb byl společenskou událostí a zvláště na vesnicích se s ním pojilo množství tradičních zvyků i pověr. Věděli jste, že mrtví se do rakve ukládali bez bot nebo že svobodného mládence doprovázela na poslední cestě „nevěsta“? A podobných rituálů bylo víc.
Náchodská Bartoňova vila, zvaná též Petrův dvůr, byla postavena podle návrhu významného architekta Pavla Janáka. Je to krásné, reprezentativní sídlo, které bohužel po roce 1948 neuniklo obvyklému osudu staveb, které patřívaly šlechtě či „kapitalistům“.
Vodní zámek v Blatné prošel za osm století mnoha přestavbami, ale tu nejzásadnější, goticko-renesanční, provedl věhlasný stavitel Benedikt Rejt. Tehdejší majitelé se však kvůli ní zadlužili, a museli zámek prodat. Jaké byly jeho další osudy?
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.