Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Skutečnost, že jaderná elektrárna Barsebäck stojí na hranici dvou států – Dánska a Švédska –, vzbudila podobnou pozornost, jako svého času česká jaderná elektrárna Temelín u Rakušanů. Pasáž přináší pohled na situaci.
Bělorusko je nejuzavřenější zemí v Evropě. Jeho hlavní město bylo během druhé světové války téměř zničeno, proto muselo být znovu vystavěno. Při cestě po širokých minských bulvárech se dozvíme i něco málo o tamním režimu, v němž jeden prezident vládne už více než dvě dekády. Na závěr navštívíme stálou cirkusovou scénu, která dodnes v zemích bývalého Sovětského svazu představuje oblíbenou formu zábavy.
Evropské země očima dětí. Máme pro vás malý kvíz. Co jsou mýty a jaká je realita v zemi zvané Nizozemí. Myslíte, že v Nizozemsku všichni nosí dřeváky? A co větrné mlýny a tulipány, jak jsou spojeny s touto zemí? Jak je možné, že je velká část země níž než hladina moře? Proč se Nizozemsko nejmenuje Holandsko?
Historické centrum litevského Vilniusu patří na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO pro své dochované gotické památky a také pro jedinečné barokní stavby. Možná proto mnohým turistům toto město připomíná Prahu. Vydejte se s námi na exkurzi po městě s dlouhou historií i dynamickou současností.
Na Mallorce byla podél severozápadního pobřeží vystavěna dálnice MA-10 pro snadnější přístup na turisticky atraktivní místa v horském terénu. Dozvíme se o výstavbě této dopravní cesty a také si prohlédneme lokality, které dálnice spojuje, například vesnici Deia, klášter Lluc, hotel Formentor nebo vyhlídku Mirador de Mal Pas.
Pyrenejský poloostrov pokrývají statisíce hektarů vinic. Na pobřeží Biskajského zálivu se pěstují hrozny na výrobu populárního vína txacoli. To hraje mimořádnou roli v baskické kultuře. Navštívíme místní vinařství a dozvíme se i něco o pěstování vinné révy. Jak uvidíme, vinařské regiony jsou zajímavé moderní architekturou, která zapadá do okolní krajiny.
Vzhledem k přírodním podmínkách vyrábějí vodní elektrárny v České republice poměrně malé množství elektrické energie. Česká firma Energo-Pro specializující se na stavbu vodních elektráren však expandovala na evropské trhy a vydobyla si velké uznání. Společnost byla založena v roce 1994 ve Svitavách a kromě tuzemských staveb realizovala modernizaci a stavbu vodních děl zejména v Bulharsku, Gruzii či Turecku.
V úryvku z pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) se podíváme na rozlehlé zemědělské oblasti Nového Jižního Walesu a Queenslandu. Z výšky uvidíme pestrobarevnou mozaiku, kterou tvoří tamní pole a farmy.
První horská železnice se standardním rozchodem na světě byla zprovozněna roku 1854 v Rakousku. Byla pojmenována podle tamního průsmyku Semmering. Tento název se používá i pro další železnice tohoto typu. Jako Pražský Semmering je označována část trati vedoucí ze Smíchova do Jinonic. Na osmi kilometrech tady vlaky překonávají výškový rozdíl 93 metrů.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.