04:55
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Skutečnost, že jaderná elektrárna Barsebäck stojí na hranici dvou států – Dánska a Švédska –, vzbudila podobnou pozornost, jako svého času česká jaderná elektrárna Temelín u Rakušanů. Pasáž přináší pohled na situaci.
Výstavbou Berlínské zdi, která měřila 156 km a stála přes 28 let, bylo město doslova rozetnuto. Kromě samotného města byli častokrát rozděleni i blízcí lidé. Mnozí se pokoušeli zeď překonat a dostat se tak do Západního Berlína, z toho důvodu byla zeď neustále zdokonalována. Dnes jako připomínka na několika místech Berlínská zeď stále stojí, jinde je alespoň naznačen její průběh.
Jaké jsou důsledky gruzínsko-abchazského konfliktu a jaká je budoucnost soužití Gruzínců a Abcházců?
Akureyri, přezdívané „hlavní město severního Islandu", je čtvrté největší město v zemi. Mezi jeho nejvýznamnější památky patří prominentní luteránský kostel z roku 1940. Dalším symbolem jsou červená srdce, kterých je Akureyri plné. Hádejte, kde se vzala? V následující reportáži se dozvíme o jejich významu i o dalších pozitivních stránkách města. Na závěr navštívíme cukrárnu a vánoční dům. Co to je a kolik mají na Islandu Santa Clausů?
Pohled do života obyčejných lidí na frontové linii v roce 2015, kdy konflikt mezi ukrajinskými vojsky a proruskými povstalci trval rok. Jak se situaci museli přizpůsobit? S čím se museli vyrovnávat? A čemu denně čelí?
V přepočtu na počet obyvatel je Katar nejbohatším státem světa. Zájem o katarský trh roste i díky investicím do Mistrovství světa ve fotbale 2022. Malý stát Perského zálivu prosperuje i navzdory blokádě okolních čtyř zemí. Zapojila se do ní Saudská Arábie, Egypt, Bahrajn a Spojené arabské emiráty kvůli katarským vazbám na Írán. Kataru však roste sebevědomí stejným tempem jako místní horizont. Ale jen 10 % ze tří miliónů místních má katarské občanství a lidskoprávní organizace neustále upozorňují na porušování práv migrantů, dělníků.
Kdo a kdy sklo objevil se předně neví, ale historie výroby skla započala už ve starověku. Po pádu antických říší se v Evropě znovu rozšířila ve středověku, kdy se sklářství dostalo i na české území. V 17. století se tak zrodil český křišťál, který dobyl svět. Ale rozhodně nebyl sám. Kromě něho patří mezi významnou českou sklářskou tvorbu také foukané vánoční ozdoby z Poniklé, monumentální plastiky Stanislava Libenského nebo využívání techniky plaveného skla.
První letadlo na světě zkonstruovali ve Spojených státech amerických roku 1903 bratři Orville a Wilbur Wrightové. O sedm let později vzlétl do vzduchu první Čech Jan Kašpar, který následující rok doletěl z Pardubic do Prahy. Odstartoval tím obrovskou snahu českých konstruktérů, kteří toužili po zkonstruování letadla. Jen do vypuknutí první světové války v roce 1914 bylo zaznamenáno kolem 90 pokusů o konstrukci letadel těžších než vzduch. Po skončení války pak začala první sériová výroba letadel v Československu.
Historie ostravského černouhelného dolu Michal se začala psát v roce 1843. O 13 let později ho pak koupila společnost Severní dráhy Ferdinandovy, která provozovala železnici z Vídně k polským solným dolům. Vlastnila ho až do znárodnění v roce 1945. Pod jejím vedením byl v roce 1915 přestavěn a elektrifikován. Od té doby nedoznal podstatnějších změn, a i proto je od roku 1995 chráněn jako národní kulturní památka.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.