06:04
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
První sex může být fajn, anebo taky ne. Začátek sexuálního života bývá snad pro každého citlivou situací. Co všechno se hodí vědět dopředu, proč se neinspirovat pornem a proč není dobré mít přehnaná očekávání ani zbytečný strach? A nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Česká republika je součástí Evropské unie. Co to ale Evropská unie vlastně je a co všechno o ní víte? Jaký je rozdíl mezi Evropou a Evropskou unií? Video z roku 2008 vysvětluje základní principy, symboly a znaky Evropského společenství. Schválně, víte kolik států je dnes její součástí? A které to jsou?
Pokračování příběhu syrské uprchlické rodiny. Bahjat Sido musí se svou rodinou opustit azylové bydlení. Dostává šanci bydlet v hotelu v Harrachově včetně práce údržbáře objektu. K velkému údivu všech tuto pomoc ale odmítá.
Dokumentarista, fotograf, aktivista, romista, novinář a koordinátor projektu HateFree Culture Lukáš Houdek zažil v dětství sexuální zneužívání. I kvůli tomu pro něj nebylo jednoduché přihlásit se ke své sexuální orientaci. Přiznává i sebevražedné myšlenky. Prostřednictvím své umělecké tvorby i přímé pomoci se vyrovnává se svou traumatickou událostí z dětství a přibližuje veřejnosti problematiku sexuálních i jiných menšin a téma identity ve společnosti (např. na tématu indických hidžer či afrických albínů).
Inkluze neboli společné vzdělávání probíhá i na úrovni žáků cizinců a žáků s odlišným mateřským jazykem. Jak pohlížejí žáci na skutečnost, že jejich spolužák pochází z ciziny? Přináší přítomnost žáka cizince nějaké obohacení pro život ve třídě? Co naopak znamenal příchod do České republiky pro samotné žáky cizince? Museli se potýkat při nástupu do školy s jazykovou bariérou? A co je pro ně v češtině nejtěžší? O zajímavé zkušenosti se podělí i učitelé, kteří jsou sami cizinci.
Milan Mašek pracuje jako romský asistent učitele v ostravské církevní škole. Vychovala ho maminka, která ho adoptovala z dětského domova. Teprve v dospělosti Milan poznal své romské biologické rodiče, které se rozhodl na vlastní pěst vypátrat. Na dětství má hezké vzpomínky a adoptivní matce je vděčný nejen za poskytnuté vzdělání, ale především za to, že ve výchově nijak nepotlačovala jeho romskou identitu.
Co vlastně znamená často uváděné spojení „korektní vyjadřování“ či „politická korektnost“? Existují různé pohledy, vždy je však patrné, že vyjadřování jde ruku v ruce s našimi hodnotami, společenskými postoji a názory. Pro někoho je korektnost pokrytectví a přetvářka, pro jiné cesta, jak zamezit diskriminaci a rasismu.
Jednotlivé státy často řeší vztah ekonomického růstu a spotřeby energie. Celá společnost se ptá, jak to udělat, abychom žili co nejlépe na co nejdéle obyvatelné planetě. Odpověď skrývá propojení ekonomie a ekologie, s ohledem na témata globální klimatické změny.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Islám nastoupil v minulém století cestu liberalizace, ale rok 1979 přinesl události, jež měly za následek návrat ke konzervativním formám víry a rozšíření extremismu. V rámci islámu lze rozlišit několik nebezpečných fenoménů: náboženský fundamentalismus, islamismus a džihádismus. S nimi se můžeme potkat i v evropských muslimských komunitách. Hodnoty a postoje muslimů je pro nás důležité sledovat především s ohledem na možnost jejich integrace do západních společností.
Pokračování příběhu syrské uprchlické rodiny. Azylant Bahjat Sido s rodinou má už české doklady a získal sociální bydlení v Praze. Všichni mu pomáhají. Má to však háček, on se rozhodl jinak.
13 814
776
4 728
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.