02:39
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
První sex může být fajn, anebo taky ne. Začátek sexuálního života bývá snad pro každého citlivou situací. Co všechno se hodí vědět dopředu, proč se neinspirovat pornem a proč není dobré mít přehnaná očekávání ani zbytečný strach? A nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Jak si to nejen v posteli udělat o něco lepší? Masturbace nám přináší příjemné pocity a také poznání vlastního těla. To, co se nám líbí, můžeme využít při sexu s partnerem / partnerkou. Sex nám také může zpříjemnit či ozvláštnit celá řada sexuálních pomůcek, ale i různé kinky a fetiše. Pokud souhlasí všichni zúčastnění, představivosti se meze nekladou. Ale nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Pokračování příběhu bezdomovkyně a alkoholičky Míši. Míša prožila krásné dětství a všichni kolem o ní říkali, že je chytré dítě. Co se stalo, že propadla alkoholismu a skončila bez rodiny a domova?
Jak přistupovat k potravinám v době, kdy se všechno zdražuje? Odbornice na stravování Kateřina Cajthamlová poskytuje pár tipů, nejen jak správně zacházet s potravinami (ohřívání, zamražování, konzumace, tvoření zásob), ale také uvádí výhody stravovacích zařízení, konkrétně kantýn.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich jsou i tradiční léčebné procedury a odkaz V. Priessnitze, tedy léčba pomocí studené vody. Z dnešního pohledu bychom řekli, že jde o léčitelství, které Priessnitz objevil díky náhodě a své intuici.
Švédská společnost je otevřená a tolerantní vůči různým typům sexuálních projevů. Její otevřený přístup k sexualitě ale neznamená naprostou volnost pro uprchlíky. Mohu ve Švédsku zůstat, když jsem LGBTQ? To je otázka, kterou si pokládají mnozí uprchlíci, kteří ve Švédsku žádají o azyl. Na přistěhovalectví je nejtěžší začlenění do společnosti a získání zaměstnání, zvláště pokud jste členem sexuální menšiny. (Video v cizím jazyce a s českými titulky.)
Nejohroženějšími a nejčastěji HIV nakaženými lidmi jsou obecně gayové, ale infekce se nevyhýbá ani heterosexuálům. Lidí s chorobou AIDS u nás přibývá a jde o cejch i o smrtelnou nemoc. Lidé nakažení HIV jsou společností vnímáni jako ti, co si za svoje onemocnění mohou sami. Své o tom ví Jana i Petr. A lze vůbec žít s HIV pozitivním partnerem a nenakazit se? Na tuto otázku zase odpovídá HIV pozitivní Radek se svou manželkou.
Pokračování příběhu bezdomovkyně a alkoholičky Míši. Žena, která se ocitla na ulici a propadla závislosti na alkoholu, překonala už mnohé. Nejtěžší zkouška ji ale čeká. Před soudem se setkává se svým synem, kterého opustila před šesti lety.
Mnichovská dohoda přinesla psychiatrickým ústavům na našem území některé změny. Léčebna v Kosmonosech byla nově vyčleněna pouze pro české Němce. Ani k občanům stejné národnosti se však nacisté nechovali o nic lépe. Na základě určitých kritérií vyselektovali neperspektivní pacienty a přichystali pro ně transport do plynových komor. K němu nakonec nedošlo, přesto úmrtnost v léčebnách za války několikanásobně vzrostla kvůli špatným životním podmínkám.
Pořad sleduje Moniku z Arménie, která bydlí v Česku, aby se mohla pořádně učit. Arménie je totiž chudá země a pro Armény je vzdělání hodně důležité. Monika také tráví spoustu času na trénincích krasobruslení.
Pojďme se společně podívat na život bývalého jihoafrického prezidenta. V Jižní Africe kdysi černoši moc práv neměli, nesměli volit a byly pro ně určené i speciální školy. Do takových škol právě chodil Nelson Mandela, který později vystudoval práva a snažil se tyto poměry změnit. Bojoval za práva černochů, více než čtvrt století strávil ve vězení a stal se prvním černošským prezidentem.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.