03:39
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Krátký úvod do problematiky produkce odpadu a jeho následného zpracování. Pasáž přivádí diváka k uvědomění, že ať děláme téměř cokoli, vytváříme odpad, se kterým je třeba dále pracovat.
Máta pochází z latinského menthe, myšlení. Dříve se používala jako žvýkačka, proti bolesti hlavy, jako voňavka a údajně přinášela blahobyt i štěstí. Ale odkud se u nás máta vzala? Přesně to sice nikdo neví, ale to nebrání mátě, aby u nás rostla.
V pořadu Terčin zvířecí svět se Terka pokusí vcítit do šestého smyslu některých zvířat. Vyzkouší si, jaké je to být včelami, které dokáží cítit změnu magnetického pole. A co včely v takovém případě dělají? I to si vyzkouší. A také, jaké je to být v kůži ptáků, kteří jsou citliví na tlak vzduchu. A co teprve takoví hadi, kteří umějí předpovídat zemětřesení. Podívejte se a vyzkoušejte si, jaké je to vnímat svět úplně jinými smysly.
Epizoda se zaměřuje na vzácné a chráněné druhy naší přírody. Z podmáčených luk jsou to orchideje pětiprstka žežulník a prstnatec, na horských loukách vzácně kvetoucí kropenáč a na obecních pastvinách rostoucí hořeček. Ze živočichů se pak představí zmije obecná vyhledávající podmáčené louky a tesařík obrovský vyskytující se dnes spíše vzácně.
Čáp černý, na rozdíl od bílého, preferuje hnízdění v klidnějším prostředí. V Orlických horách hnízdí hlavně v hlubokých listnatých lesích, a to v počtu několika párů. O svá mláďata pečuje poměrně dlouhou dobu. Od dubna do srpna potřebuje pro hnízdění klidné prostředí. V chráněné krajinné oblasti se ochránci přírody s lesníky domluvili, že v kritickém období nebude v okolí hnízd probíhat těžba. Celkově se na našem území v současné době vyskytuje přibližně 300 párů tohoto ohroženého ptáka.
Dobrý příklad z praxe, že i prodej na trzích může probíhat bezobalovým způsobem. I přes počáteční negativní ohlasy, které doprovází každou změnu, se tento způsob ujal.
Reportáž se věnuje odpadkovým ostrovům v oceánech, nabízí pohled na českou skládku a zamyšlení nad tím, jak se v dnešní době plastové orientovat.
Mnozí třídíme plasty, papír či sklo a zapomínáme přitom na bioodpad, který tvoří až polovinu obsahu našich košů. Je paradoxem, že právě tuto složku odpadu, kterou je tak snadné využít, třídíme ze všech nejméně. Kompostování je jednoduchý způsob, jak se zbavit organických zbytků z kuchyně bez nutnosti je někam vozit a zatěžovat tím dále životní prostředí. Ne každý má ale zahradu. Řešení pro obyvatele bytů však existuje. Pomohou žížaly a jednoduchý vermikompostér. Anebo je tu další skvělý nápad: komunitní kompostér.
Haldy po těžbě uranu v Příbrami jsou již mnoho let ponechány ladem, z velké části jsou porostlé vegetací. Protože se jedná o radioaktivní materiál, mohou být snahy o uložení navážek na jiné místo potenciálně nebezpečným podnikem. V okolí hald by navíc kvůli transportu materiálu došlo k větší ekologické zátěži a snížení kvality života z důvodu odkrytí jejich jádra, hluku, prašnosti či nárůstu nákladní dopravy. Ponechání hald přirozené sukcesi se jeví jako nejbezpečnější, nejlevnější a nejčistší řešení.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.