01:22
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Chcete vědět, jak vznikla většina přírodních chemických prvků a něco o vzniku a využití radioaktivního záření? Video popisuje, jak radioaktivní záření vzniká a že z něj jde vyrobit elektřina.
Už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč je obloha přes den krásně modrá a při západu slunce zčervená? Podstatu této proměny atmosféry Země vám objasní Michael ve svém pokusu. Pokud si jej budete chtít zopakovat, budete potřebovat pouze malé akvárium s vodou, půl šálku mléka a silnější zdroj bílého světla. Za touto záhadou stojí jev zvaný rozptyl světla.
Ukázka aplikace fyziky v medicíně – vyšetření pomocí magnetické rezonance a vysvětlení principu magnetické rezonance.
Jaké byly následky úniku radioaktivity z jaderné elektrárny v Černobylu? Co je to radioaktivní spad a jaké jsou jeho vlivy na faunu, flóru a člověka? Jak by vypadala krajina po výbuchu jaderné pumy? A jak to v Černobylu a jeho bezprostředním okolím vypadá dnes? To vše nám popíše Tomáš Vaněk z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd v ČR.
Pomocí papírové krabice, ruličky od toaletního papíru, lepicí pásky a starého cédéčka si můžete sestrojit svůj domácí spektroskop. Tedy zařízení, které umožňuje zjistit, z jakých látek se skládají nejrůznější předměty. Využívá skutečnosti, že různé prvky vyzařují různé světlo. Pokud určitou látku vložíme do plamene nebo jí necháme procházet elektrický proud, rozzáří se. Toto světlo se pak rozloží na jeho jednotlivé barevné složky a z něj můžeme zjistit prvky díky jasným čarám, které vidíme ve spektroskopu.
Vysvětlení alotropních forem fosforu, reaktivity, vlastností a jeho výskytu v organismu jakožto klíčového prvku pro všechny formy života. Aby bílý fosfor v kapalném kyslíku vykazoval prudkou světelnou reakci, stačí jen krátká iniciace horkou skleněnou tyčinkou.
Olovo, rtuť, kadmium nebo třeba cín a zinek. Těžké kovy jsou v malém množství přirozenou součástí půdy. Do životního prostředí se nadměrně dostávají především vinou člověka. Z půdy nebo zdrojů vody pak přecházejí do potravy. Zdravotní problémy mohou působit nejen lidem, ale i zvířatům a rostlinám. Odbourávat těžké kovy jsou schopny thilové sloučeniny.
Seznamte se s hliníkem. Osvětlíme si jeho výskyt, význam a použití, zejména použití na plechovky na nápoje. V čem jsou výhodnější než láhve? A co je to vinylit, kouzelná sloučenina, která udržuje nápoje v plechovkách čerstvé? Na pokusu si dokážeme její přítomnost v plechovce od piva ponořením do roztoku hydroxidu sodného. Celý experiment si znázorníme chemicko-pantomimickou rovnicí.
Představení různých druhů kovů: zlata, stříbra, mědi, rtuti, hliníku, olova a železa. Pomocí pokusů zjistíte, které kovy jsou magnetické, a dokážeme si špatnou elektrickou vodivost železa. Častěji se používají slitiny, například mosaz je slitina mědi a zinku.
Co jsou to molekuly, jak vznikají a jaká je jejich velikost? Co je to molekulární gastronomie? Vznik polymerní sítě je demonstrován při pokusu molekulárního vaření.
Svět se skládá z různých chemických prvků. Jednotlivé prvky jsou látky, které se skládají ze stejných atomů. Ruský vědec Mendělejev uspořádal všechny prvky do tabulky, kterou dnes nazýváme periodickou soustavou prvků.
V rámci pokusu do vodného roztoku alkoholu vložíme polévkovou lžíci stolního oleje, který se chová jako experimentální atom. Síly držící kuličku pohromadě se chovají jako jaderné síly. Rozříznutím kuličky na dvě části napodobíme štěpení atomu v jaderném reaktoru, které tam ale probíhá milionkrát rychleji.
Smícháme 1,5 dílu roztoku kyseliny octové (ocet) s 1 dílem roztoku hydroxidu sodného a následně změříme pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. Protože roztok obsahuje silnou zásadu a slabou kyselinu, pH vzniklého roztoku je zásadité, což se projeví zmodráním lakmusového indikátoru.
14 112
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.