01:22
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Chcete vědět, jak vznikla většina přírodních chemických prvků a něco o vzniku a využití radioaktivního záření? Video popisuje, jak radioaktivní záření vzniká a že z něj jde vyrobit elektřina.
Pokus, při kterém spolu reagují páry amoniaku a kyseliny chlorovodíkové. Při reakci vznikají bílé páry chloridu amonného. Ten se používá například při výrobě dýmovnic.
Diamant je nejtvrdší přírodní materiál. Jedná se o krystalickou formu uhlíku, která je z chemického hlediska stejná jako měkký grafit. Všichni známe diamantové šperky, ale věděli jste, že diamant se díky svým vlastnostem využívá hlavně v průmyslu? Jak vzniká, kolik vážil největší vytěžený diamant a jiné zajímavosti se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Video seznámí žáky s periodickou tabulkou prvků, která byla sestavena ruským chemikem D. I. Mendělejevem v roce 1869. V roce 2024 tedy oslavila 155 let od svého vzniku. Při svém vzniku obsahovala mnohem méně prvků než dnes. V současnosti v ní najdeme 118 chemických prvků, které jsou seřazeny podle rostoucího protonového čísla do vodorovných period a svislých skupin. V tabulce jsou kromě názvů a značek prvků uvedeny také důležité konstanty, které poskytují chemikům informace o daných prvcích a jejich vlastnostech.
Poutavým způsobem jsou ukázány vlastnosti a použití olova. Co se stane s předměty ponořenými do roztaveného olova a jaká je jeho teplota tání? Co se stane s prstem ruky ponořením do roztaveného olova?
Proč se v zimě solí chodníky? Do kádinky s ledem je přidán chlorid sodný. Přidáním soli dojde ke snížení teploty směsi, protože energie, která je potřeba na rozpuštění chloridu sodného, je odebírána z okolní hmoty, která se tak ochladí.
Do kádinek se studenou a teplou vodou je ve stejnou chvíli vložena šumivá tableta. Ve které kádince vyplave tableta dříve na povrch? Jak závisí rychlost chemické reakce na teplotě?
Do gelu octanu sodného vhodíme krystalek octanu sodného. Ten spustí rychlou krystalizaci přesyceného roztoku octanu sodného. Při tomto ději také dojde k uvolnění tepelné energie.
Portrét nositele Nobelovy ceny za chemii v roce 2011 Dana Šechtmana, který objevil kvazikrystaly a změnil tak pohled na složení pevných látek. Zjistil, že na rozdíl od krystalů, v nichž jsou atomy uspořádány periodicky, u kvazikrystalů je pětičetná osa symetrie. Kvazikrystaly zajistí pevnější ocel, pomohou ve zdravotnictví nebo v domácnosti.
Naše oči jsou citlivé jen na viditelné světlo, stejně jako optické dalekohledy. Mnohé vesmírné objekty ale vydávají záření v jiných částech elektromagnetického spektra, od radiového po gama záření. Každé záření přináší jiný typ informace. Vědci je proto chtějí pokrýt všechny. Jak funguje radioskopie?
Jak je možné, že naše Slunce hřeje? Na tuto otázku odpověděl slavný německý astronom William Herschel, když v roce 1800 objevil infračervené záření. V dnešním pokusu s námi můžete zrekonstruovat Herschelův experiment, na vlastní oči vidět a teploměrem si změřit, jak tepelné sluneční záření ohřívá naši planetu.
Běžné astronomické teleskopy obvykle zkoumají oblohu pomocí viditelného světla, infračerveného záření nebo rentgenových paprsků. Konsorcium evropských a afrických vědců nyní postavilo v Namibii teleskop, který detekuje světlo vysokoenergetického gama záření. Jedním z výsledků jeho pozorování je zjištění, že rázová vlna vzniklá po výbuchu supernovy se chová jako kosmický urychlovač částic. Projekt HESS (High Energy Stereoscopic System) také kromě odhalení původu kosmického záření gama pomohl poodkrýt tajemství temné hmoty a energie.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.