02:11
Dotýká se vás téma osobně nebo někoho z vašeho okolí?
Více informací, jak situaci řešit najdete na stránce Nebuďte na to sami.
Šikana a její podoby
Šikana je opakované chování, jehož cílem je někomu ublížit. Může mít přímou podobu, jako jsou fyzické či slovní útoky směřované přímo na oběť, nebo nepřímou, která zahrnuje manipulaci, šíření pomluv či ubližování přes sociální sítě. Šikana negativně dopadá na duševní zdraví zasaženého člověka i těch, kteří jí pouze přihlížejí. Zásadní je se k šikaně nikdy nepřidávat a nepodporovat agresora (ať už smíchem, nebo např. pozorností). Pokud si nevíme rady, jak situaci zastavit, nebo máme strach zasáhnout, je důležité obrátit se na důvěryhodného dospělého a požádat o pomoc.
Dotýká se vás téma osobně nebo někoho z vašeho okolí?
Více informací, jak situaci řešit najdete na stránce Nebuďte na to sami.
Tip do výuky
1. stupeň ZŠ
Můžete vyzvat žáky a žákyně, aby sepsali na papír seznam jmen svých spolužáků a spolužaček a ke každému napsali jednu hezkou věc nebo ocenění, papíry pak rozstříhejte a předejte adresátům. Zaměření na dobré vlastnosti pomáhá budovat bezpečné prostředí. Následně je dobré s dětmi otevřít, co konkrétně dělat, když vidí, že je někomu ubližováno. Projděte s nimi postup přímo na vaší škole, tedy na koho ze zaměstnanců se mohou bez obav obrátit, kde najdou schránku důvěry a jaké další možnosti pomoci mají k dispozici.
2. stupeň ZŠ
Žáci mohou posuzovat modelové situace pomocí tří otázek: Co se přesně děje? Jaké je rozložení sil? Může se napadený bezpečně bránit nebo situaci opustit? Rozlišují vzájemné škádlení, konflikt, jednorázové ubližování a šikanu. U každé situace zároveň navrhují reakci, protože i chování, které nenaplní všechny znaky šikany, může být nepřijatelné a vyžadovat zásah dospělého.
Skupiny mohou dostat příběhy, ve kterých jsou svědky ponižování, vylučování ze skupiny nebo kyberšikany. Ke každé situaci vybírají bezpečnou možnost reakce: odmítnout se přidat, odvést pozornost, podpořit napadeného, přivolat dospělého nebo uchovat digitální důkaz. Diskutují také o tom, proč samotné mlčení přihlížejících může původce šikany povzbuzovat, ale proč nelze od svědka požadovat přímý zásah, pokud by tím ohrozil sebe.
Střední škola
Studenti mohou analyzovat šikanu jako skupinový proces. V modelové situaci rozlišují iniciátora, aktivní pomocníky, publikum, pasivní přihlížející, zastánce napadeného a instituci, která má odpovědnost zasáhnout. Poté mění jednání jedné z těchto rolí a sledují, jak by se mohl změnit vývoj celé situace. Aktivita ukazuje, že šikana není pouze soukromým vztahem mezi dvěma jednotlivci, ale souvisí také s normami skupiny a reakcí okolí.
Studenti mohou porovnat několik možných reakcí školy: zlehčování situace jako „běžného konfliktu“, nucené společné usmíření, ponechání důkazního břemene na napadeném nebo naopak oddělené zjišťování informací, zajištění bezpečí a následnou práci s celou třídou. Na základě analýzy sestaví návrh bezpečné oznamovací cesty: komu lze situaci oznámit, jak chránit oznamovatele, kdo případ prověřuje a jak škola sleduje, zda ubližování skutečně skončilo. Cílem není, aby studenti případ sami vyšetřovali, ale aby rozuměli odpovědnosti školy.
