Závratě

Pocity závratě z výšek jsou výsledkem složité a někdy poněkud zmatené komunikace mezi našima očima, ušima a mozkem. Klíčovou roli v udržování stability hraje vnitřní ucho, které je vystlané jemnými řasinkami citlivými na pohyb a polohu hlavy. Tyto řasinky neustále vysílají do mozku bleskové zprávy o tom, jak se naše tělo v prostoru nachází, abychom neztratili rovnováhu. Problém nastává ve chvíli, kdy se ocitneme ve velké výšce a pohled dolů vyvolá v našem vědomí strach.

Tip do výuky

1) Žáci se rozdělí do dvojic. Jeden je „Kurýr“ a druhý „Navigátor“. Kurýr se musí pětkrát zatočit dokola (simulace pohybu tekutiny v uchu), čímž si mírně „rozhoupe“ rovnováhu. Poté má za úkol přejít po vyznačené rovné čáře (např. vlněný provázek na zemi) a donést malý balíček (např. kostku) do cíle. Navigátor mu smí radit pouze slovně, nesmí se ho dotýkat. Žáci si na vlastní kůži vyzkouší, jaké to je, když uši posílají mozku jiné informace než oči, a jak důležitá je spolupráce smyslů.

2) Učitel ukáže žákům model nebo obrázek vnitřního ucha s důrazem na hlemýždě a řasinky. Žáci pak dostanou za úkol vytvořit „model řasinek“ pomocí kelímku, vody a jemných proužků papíru (nebo trávy). Pokus: Žáci kelímkem s vodou a „řasinkami“ pohybují různými směry a pozorují, jak se řasinky ohýbají podle pohybu vody. Poté zkusí kelímek prudce zastavit a vidí, že voda se točí dál – stejně jako v uchu, když se nám točí hlava i po zastavení. Závěr: Žáci do deníku nakreslí, jak řasinky vypadají v klidu a jak při závrati.

Mohlo by vás také zajímat

Člověk a zdraví

ČT edu nejsou pouze videa

1 149 pořadů

1 149

pořadů

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů
pro
vaši výuku

Probíhá načítání