02:35
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Jan Amos Komenský je považován za jednoho z největších českých myslitelů a teoretiků pedagogiky vůbec. Jaký dopad mělo jeho učení na současný vzdělávací systém?
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Ukázka popisuje zábavnou formou osudy Jana Amose Komenského a jeho dobu obecně, zejména emigraci nekatolíků v době třicetileté války, řádění Švédů v Čechách a uzavření vestfálského míru. Také obsahuje pasáž o mučících nástrojích.
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží zachycuje osudy prvních dvou světců z doby Přemyslovců – Václava a Vojtěcha. Jsou zde také zmíněny předpoklady, které musí být dodrženy, aby se člověk mohl stát světcem.
Poslední díl seriálu, ve kterém se Český lev ohlíží za českou historií a připíjí si na budoucnost našeho národa s nejslavnějšími osobnostmi našich dějin.
Na typické lidové stavby z Vysočiny se můžeme podívat ve skanzenu na Veselý kopec u Hlinska. Blíže prozkoumáme roubenky, složení jednotlivých staveb i zajímavý typ střechy. Přestože se v tomto kraji zemědělství příliš nedaří, ukážeme si zpracovávání zdejších plodin.
V animované ukázce je zachycena situace v českých zemích po bitvě na Bílé hoře a poprava sedmadvaceti českých pánů na Staroměstském náměstí.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik československých legií během 1. světové války, kterým návrat do vlasti zkomplikovala revoluce v Rusku.
Svatý Václav byl podle pověsti vychováván svou babičkou Ludmilou. Za jeho vlády se Češi měli dobře, platili za to ale sousedním Němcům, aby udrželi mír. Podle legendy byl zbožný Václav zavražděn ve Staré Boleslavi služebníky svého bratra Boleslava poté, co se ho sám Boleslav pokusil zabít. Václava dodnes považujeme za patrona českého státu.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Do dnešních dnů přetrvává problém vyrovnávání se s komunistickou minulostí. Roku 1990 byl přijat tzv. lustrační zákon, který stanovuje předpoklady pro výkon některých veřejných funkcí. Spolupráce s komunistickým režimem byla a stále je společenským stigmatem a svazky Státní bezpečnosti se staly postrachem všech, kteří se v nich ocitli. Důvod evidence mohl být přitom různý.
Komunistický režim se záhy po převzetí moci snažil odstranit své politické odpůrce a později i své vlastní představitele. Symbolem brutality i bezpráví byly politické procesy padesátých let. Mezi jejich oběti patřili i Milada Horáková a Rudolf Slánský.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Stavba letenského pomníku J. V. Stalina začala již v roce 1949, nicméně práce na sousoší byly zahájeny až v roce 1952 a tým pod vedením sochaře Otakara Švece pracoval usilovně až do roku 1955, kdy bylo sousoší slavnostně odhaleno. Jak ukazuje dobový materiál, o průběhu stavby byla veřejnost průběžně informována. Odstřel pomníku proběhl už v roce 1962 v souvislosti s kritizovaným kultem osobnosti Stalina v SSSR.
12 271
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.