02:44
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zachyceno převzetí moci komunisty v roce 1948 a budování socialismu spojené s politickými procesy, kolektivizací, znárodňováním a pronásledováním odpůrců režimu.
Kulatá výročí 28. října se často slavila ve stínu velkých historických událostí. Archivní snímek připomíná projev Klementa Gottwalda při výročí v roce 1948, tedy po únorovém komunistickém převratu. Významný byl i rok 1988, kdy už ve společnosti docházelo ke změnám směřujícím ke svobodě. Režim zřejmě kvůli obavám z možných demonstrací v den výročí vzniku samostatného Československa vrátil tento státní svátek v původním významu do kalendáře. Oficiální oslavy však uspořádal už 27. října a den na to opravdu k demonstraci došlo.
V pořadu Politické spektrum (2018) diskutují politologové Vlastimil Havlík, Pavel Ranocha a Martin Šimon o rozdílech mezi komunální politikou v malých obcích a velkých městech. Věnují se také otázce, zda lze z výsledků komunálních voleb vyvozovat celostátní politické trendy, a proč je komunální úroveň důležitá pro zdravé fungování stranického systému. Rozhovor nabízí srovnání a otevírá prostor pro zamyšlení nad propojením lokální a národní politiky.
Rozhovor s válečným zpravodajem a reportérem Michalem Kubalem. Nebyla to zdaleka jeho první válka, ze které vysílal. Přímo z ostřelované ukrajinské metropole přinesl rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenským a denně živě vstupoval do vysílání kde zprostředkovával osudy konkrétních lidí.
Pasáž z pořadu Politické spektrum (2018) představuje tři různé varianty hlasování při komunálních volbách. Odborníci Petr Vokáč a Tomáš Lebeda vysvětlují, čemu na hlasovacím lístku věnovat pozornost, jak se liší jednotlivé volby do Senátu, obecních zastupitelstev a zastupitelstev statutárních měst, a jak správně křížkovat.
Poprvé si lidé pochutnali na chlebu už v mladší době kamenné. Jak různě se chleba pekl a vypadal v průběhu dějin? A jakou roli při přípravě na pečení chleba hraje kvásek?
Pojďme se společně podívat, jak se stal Tomáš Baťa tvůrcem světového obuvnického impéria. Od malička se vyznačoval pílí, houževnatostí a schopností si všechno dobře spočítat. Už v dětství vyráběl pro spolužačky botičky pro panenky. Se sourozenci si ve Zlíně otevřel vlastní obuvnickou dílnu, začátky byly těžké, ale do roka byly všechny dluhy splaceny. A co bylo dál? Přišla válka. Ale i s ní si Tomáš nějak poradil.
Líčení provází lidstvo už od pravěku a jeho historie je opravdu bohatá. Samozřejmě v době kamenné či ve starověku mělo líčení úplně jiný význam než v dnešní době. Nešlo vždy jen o krásu, přestože je to dnes jeden z hlavních motivů lidí sáhnout po rtěnce, řasence či make-upu. Líčení má širokou škálu využitelnosti i ve filmových studiích a za svou dlouhou historii si prošlo mnoha změnami od používaných líčidel až po různé styly.
Nejdůležitější částí hospodářova roku jsou žně. Na začátku minulého století se kosilo pouze ručně. Nyní nám s touto prací pomáhají kombajny. Jak průměrně dlouho trvá posekat pole o velikosti 5 hektarů ručně kosou a jak dlouho kombajnem? To se dozvíte v tomto díle.
Proč v československé armádě v 50. letech 20. století vznikly tzv. pomocné technické prapory? Kdo byli jejich příslušníci a jaké v praporech panovaly podmínky?
Zatímco se v okolních zemích komunistického bloku začaly dít velké změny, jako například první částečně svobodné volby v Polsku nebo reformy v samotném Sovětském svazu, u nás se na politické scéně nedělo absolutně nic. Dialog požadovaný opozicí se nekonal. Komunisté si svou slábnoucí moc dokázali přiznat jen v soukromí. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
S křesťanstvím je odpradávna spojeno poutnictví. I v Česku nalezneme několik poutních cest, například trasy Svatojakubské cesty a také Cyrilometodějskou kulturní stezku, která bude ve videu představena podrobněji. Vyslechneme si také zkušenosti českých poutníků.
Mezi 15. a 22. lednem 1989 proběhla na Václavském náměstí série demonstrací, označovaná též jako Palachův týden. Ten se stal prvním signálem blížícího se konce komunistické vlády v Československu. Palachův týden odstartovalo násilné rozehnání několika tisíc lidí, kteří se navzdory oficiálnímu zákazu sešli na Václavském náměstí, aby zde uctili památku Jana Palacha. Ten se upálil 16.1. 1969 ve snaze vyburcovat společnost z letargie.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.