02:44
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
Tomáš miloval strašidelné příběhy, svou klučičí partu a dobré knížky. Poslechni si jeho vyprávění o tom, jak se stal prvním československým prezidentem.
Jaké byly okolnosti vzniku samostatného Československa a jak se na něm podílel T. G. Masaryk? Po založení státu bylo třeba vytvořit nové zákony a ústavu, státní vlajku a ustanovit státní hymnu.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno osvobození Československa ruskou a americkou armádou, pražské povstání a politický poválečný vývoj – Benešovy dekrety a přijetí demise ministrů v roce 1948.
Vyzvěte své žáky na vědomostní souboj ve velkém kvízu z dějin Československé republiky. Kromě toho, že se budou skvěle bavit, zopakují si také své dosavadní znalosti o naší zemi.
Zprávičky nám představí, proč 17. listopadu slavíme jako Den boje za svobodu a demokracii. Dozvíte se, co znamená pojem sametová revoluce. Jaké události si připomínáme právě v tento den? A jak se naše životy změnily po něm?
Původ vánočních zvyků od Římanů až po Slovany a Germány nám představí tento animovaný díl. Dozvíme se, kdo si dával dárky a že stromečky se původně domů nosily i s kořeny. A víte, proč má vánoční cukroví tak často tvar hvězdičky, půlměsíce nebo slunečního kotouče?
Kapesní hodinky sloužily zprvu jako šperk, který čas určoval jen orientačně. Díky jejich oblibě je pak nahradily hodinky náramkové a čas už ukazovaly přesně. Více se o hodinkách dozvíte v reportáži z Wifiny.
V animované ukázce je zachyceno převzetí moci komunisty v roce 1948 a budování socialismu spojené s politickými procesy, kolektivizací, znárodňováním a pronásledováním odpůrců režimu.
Třetím prezidentem Československa byl v listopadu roku 1938 zvolen právník Emil Hácha. Okolnosti volby i historické pozadí konce třicátých let odhaluje diskuse historiků z pořadu Historie.cs.
Patrně špatně interpretovaná zpráva ze zahraničního rozhlasu o kapitulaci Německa byla důvodem vzniku povstání v Přerově 1. května 1945. Po počátečním zmatku bylo povstání Němci potlačeno a chycení viníci popraveni... Toto povstání vyvolalo reakce i v některých okolních obcích a i tam mělo stejný průběh včetně zastřelení povstalců.
Česká vláda připravovala již během války plán na odsun německého obyvatelstva. Málo organizovaný státní aparát pak hned od května 1945 umožnil revolučním gardám a různým samozvaným skupinkám vykonávat „spravedlnost“. Touha po odplatě za zločiny nacionálního socialismu, odplata za rozpoutání války a schvalování takzvané kolektivní viny vytvořily podmínky k zabírání majetku, vraždám a takřečeným divokým odsunům sudetských Němců. Podívejte se na pasáž z dokumentárního filmu Česko-německé století (2018).
Olga Fialová zažila konec války v Praze. Viděla stavbu barikád i střílení Němců po konci války. Vzhledem k dobové nenávisti vzpomínala pro Paměť národa, že lidem to bylo jedno a nedělali rozdíly mezi vojáky wehrmachtu a esesáky. Silným zážitkem pro ni zůstala vzpomínka na poválečné rabování německého majetku.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.