V Údolí smrti si můžete sáhnout až na pomyslné dno. V okolí jezírka Badwater jste na jednom z nejníže položených míst celé západní polokoule – přesně osmdesát šest metrů pod hladinou moře. Údolí smrti je mimo lidské vnímání či chápání. Najdete tu život, ale všechno jede tak trochu na úsporný režim.
Nejstarší národní park na světě Yellowstone v Severní Americe je vyhlášený jedinečnými přírodními scenériemi, kterým vévodí především rozličné vulkanické jevy. Navštivte národní parky Grand Teton nebo gejzír Old Faithful.
Při návštěvě západního pobřeží USA se dozvíme něco z historie San Francisca, čtvrtého nejlidnatějšího města USA. Vypravíme se i do jednoho z nejnavštěvovanějších přírodních parků, kde uvidíme nejvyšší vodopád v Severní Americe. Putování zakončíme ve filmových studiích v Los Angeles.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
Herec Martin Písařík a cestovatel Igor Brezovar cestují na motorkách po Iráku. Tentokrát se vydávají do oblasti Iráku, kde žijí Kurdové, národ, který nemá vlastní stát. Na cestě se dostanou do míst, které jsou terčem bombardování. V horách se totiž ukrývají kurdští separatisté, kteří jsou ostřelováni tureckou armádou.
Více než 30 let probíhají průzkumy brněnského podzemí. Zajímavým objevem je tajemný Labyrint pod Zelným trhem, který vznikal od středověku až po novověk. Z jednoho kilometru prozkoumaných tras je dnes 600 m zpřístupněno návštěvníkům. Soustava chodeb a sklepení, která sloužila jako zázemí obchodníkům i jako ochrana při válkách, prošla v roce 2009 rekonstrukcí a veřejnosti se znovu otevřela o dva roky poději.
Canberra vyrostla na zelené louce podobně jako některá další správní centra. V roce 1908 padlo rozhodnutí vybudovat australskou metropoli právě zde, čímž měl být ukončen spor mezi Sydney a Melbourne o tom, které z nich se stane hlavním městem země. Dnes se Canberře přezdívá díky projektovaným velkým plochám původní zeleně celkem přiléhavě „bush capital“.
Panamský průplav představuje jeden z nejkomplexnějších inženýrských projektů světa. Vede skrz 80 km dlouhý pás husté tropické džungle. Propojuje Tichý a Atlantský oceán. Je to zkratka, díky které se lodě mohou vyhnout dvoutýdenní cestě kolem jihoamerického kontinentu. Jeho výstavba a ani následná správa však nebyly vůbec jednoduché. Dnes kanálem ročně propluje 13 tisíc lodí a zaměstnává na 10 tisíc dělníků a odborníků, kteří zajišťují jeho hladký provoz. V reportáži mimo jiné uvidíme, jak taková plavba průplavem probíhá.
Pasáž vysvětluje, jakým způsobem lze omezit kácení tropických deštných lesů a zajistit trvale udržitelný rozvoj Amazonie.
Emise skleníkových plynů jsou vzhledem ke změnám klimatu klíčovým tématem. Kvůli lidské činnosti jejich množství v atmosféře stále roste. Pokud chceme klimatickou krizi odvrátit, musíme tyto emise okamžitě snížit. Pro Česko to znamená jasný odklon od spalování fosilních paliv a jejich nahrazení obnovitelnými zdroji a nízkouhlíkovou výrobou.
Brambory patří mezi naše nejdůležitější potravinové plodiny. Mají celou řadu odrůd a rozdělují se na tři varné typy. Který na co použít a jak dlouho se brambory vaří? Inkové pěstovali na svazích And brambory už před pěti tisíci lety a odtud je do Evropy dovezli v 16. století Španělé. Zprvu se pěstovaly jako okrasné květiny, větší oblibu v kuchyni získaly až v 18. století. K nám byly dovezeny z oblasti Braniborska – a právě to jim dalo český název: brambory.
Reportáž přibližuje, co přinesl nový výzkum NASA o změnách v Arktidě v důsledku klimatických změn. Ledu zde ubývá, zeleně naopak přibývá.
Správní centrum Špicberských ostrovů Longyearbyen je nejdostupnějším místem v Arktidě, do kterého se bez problémů dostanete pravidelnou leteckou linkou. Není tedy divu, že je častým odrazovým můstkem zájemců o výlet k severnímu pólu. My se odsud k severní točně vydáme přes ruskou základnu Barneo v doprovodu polárníka Miroslava Jakeše.
Souostroví Špicberky (Svalbard) je na základě Špicberské dohody součástí Norska. Nicméně podle této dohody mohou občané zemí, které se staly signatáři dohody, stejným právem využívat přírodní nerostná bohatství. Proto zde vzniklo několik ruských osad v jejichž okolí se těžilo uhlí a i dnes zde probíhá geologický průzkum. Na Špicberkách mají základnu čeští polárníci z Jihočeské univerzity.
Jeden z nejrychleji tajících ledovců v Grónsku se začal nečekaně zvětšovat, může za to chladnější voda v okolí ledovce. Podle vědců se přísun teplé a studené vody do severního Atlantiku a následně i k západnímu pobřeží Grónska přirozeně mění jednou za 5 až 20 let. Jak přesně ale cyklus funguje a co změny spouští, zatím výzkumníci nevědí úplně přesně.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.