05:16
Digitální kompetence
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Porno ani v něm znázorňovaný sex nejsou realita. Porno však přispívá k tvorbě mnoha mýtů o sexu: od dokonalých těl přes instantní vzrušení po nadlidskou sexuální výdrž. Je koukání na porno normální? A na co si dát pozor?
O kyberšikaně se mluví jako o formě šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je mobilní telefon či internet. Pořad radí, jak se proti ní bránit.
ChatGPT umí generovat nejen textové informace, ale i obrázky, protože má v sobě zabudovaný systém DALL-E. Také s Midjourney, napojeným na Discord, lze vytvářet kvalitní a různorodý obrazový materiál. Jak na to? To zjistíte s pořadem DVA3.
Umělá inteligence byla nasazena proti kůrovci, kdy dokáže detekovat ohnisko napadení. V případě potřeby umí odstranit z fotografie mraky a získat tak informace, které by jinak byly nečitelné. Algoritmy AI umí také s vysokou úspěšností predikovat počasí na základě analýzy satelitních snímků. Podívejte se jak.
Dne 20. 12. 1990 publikoval Timothy John Berners-Lee první webovou stránku. V čem se lišily tehdejší webové stránky od těch dnešních a jak vypadal první prohlížeč? Jaké byly důležité mezníky rozvoje webu? Jaké potíže okolo internetu se musely řešit v České republice? Co je nejpalčivějším problémem webu v současnosti? Kam směřuje internet a jak ho regulovat? Jsou takové zásahy oprávněné? A vůbec možné? O vzniku webu a jeho dalším vývoji hovoří Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET, které stojí za zaváděním internetu v ČR.
Dokument V síti natočený režiséry Barborou Chalupovou a Vítem Klusákem odhalil šokující počet sexuálních útoků na děti na internetu. Zjištěné výstupy dokumentu komentuje režisér, policista, dětská psycholožka, vedoucí projektu E-bezpečí a soudní znalkyně. Ukazuje se, že situace je tristní, každé třetí dítě se v kyberprostoru setkalo se sexuálním obtěžováním, vydíráním a nátlakem.
V tomto videu si třináctiletý Ondra na vlastní kůži vyzkoušel, jak nebezpečné může být klikat na neznámé odkazy na internetu. Kliknutí na takový odkaz může znamenat nákazu zařízení virem, rozeslání nechtěných zpráv přátelům nebo jiné nepříjemné následky.
Umělá inteligence nastupuje do různých oblastí našeho života a právě o tom je další pasáž z cyklu FUTURO. Dnes umělá inteligence pomáhá v řadě oblastí, stanovuje lékařské diagnózy, pátrá na internetu, rozeznává obličeje, řídí robotické bojovníky, překládá jazyky atd. Víte, že nás umělá inteligence i hlídá, překládá různé texty, skládá hudbu, a píše dokonce divadelní hry? Jak funguje strojové učení?
Televizní vysílání pomáhá mnohdy divákovi „správně pochopit“ různé skutečnosti, například jak funguje lidská představa o umělé inteligenci. Jak vypadá typický archetyp robota v televizním zpracování nebo v literatuře? Co je největší problém televize při zobrazování současné umělé inteligence? I tomu se věnuje dokumentární seriál TeleRevize.
Systém na rozpoznávání obličejů s využitím umělé inteligence funguje na Letišti Václava Havla v Praze od roku 2018. Porovnává biometrický obraz tváří osob zachycených kamerovým systémem s policejní databází hledaných osob. V případě shody s podezřelým, systém upozorní policii. Kamery na rozpoznávání obličejů v současnosti fungují téměř na všech mezinárodních letištích ve světě.
Technologie rozpoznávání obličejů je v praxi nejvíce rozšířena v Číně, kde jsou ve veřejném prostoru rozmístěny stovky tisíc kamer. Nově detekci obličeje využívají některé obchody, stačí u pokladny naskenovat obličej, který si zákazníka přiřadí ke správnému zaregistrovanému účtu. Systém využívají hlavně mladší zákazníci výměnou za slevy na zboží. Čína tak rozšiřuje kontrolu nad veřejným prostorem s využitím sociálního kreditu, bodování občanů na základě jejich každodenních aktivit na internetu. Kritici upozorňují na nebezpečí zneužití v zemi, kde neexistují prostředky na ochranu soukromí.
Máte špiona v telefonu? Že nevíte? Vydejme se společně do Datové Lhoty a objevme nebezpečí, která mohou přinášet aplikace. Povolit přístup? Ano! A špion už je v telefonu! Kluci nám poradí, jak se ho zbavit, tak nemeškejme a pospěšme si!
Na internetu můžeme najít spoustu informací, ale bohužel i dezinformací. Než je přijmeme za své, je dobré si je ověřit z několika zdrojů. Pozornost je třeba věnovat zejména důvěryhodnosti webu a kontrole zdrojů, ze kterých byly informace čerpány. Pak pomůže pět základních otázek.
Cílem algoritmů používaných na internetu je vědět, co klientům nabízet. Z našich digitálních stop lze vyčíst mnohé a využít či zneužít tato data k tvorbě obsahu cíleného na konkrétní uživatele. Podívejte se sami.
„Ochromit nemocnici by dokázal i šikovný žák základní školy,“ říká v rozhovoru o digitální bezpečnosti expert Miroslav Lujka. Umí stát ochránit svá citlivá data? Jaké jsou tři druhy motivace hackerů a jak se jim bránit? Zhlédněte zajímavý rozhovor s odborníkem na téma kybernetické bezpečnosti a hackingu.
13 499
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.