05:16
Digitální kompetence
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Porno ani v něm znázorňovaný sex nejsou realita. Porno však přispívá k tvorbě mnoha mýtů o sexu: od dokonalých těl přes instantní vzrušení po nadlidskou sexuální výdrž. Je koukání na porno normální? A na co si dát pozor?
O kyberšikaně se mluví jako o formě šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je mobilní telefon či internet. Pořad radí, jak se proti ní bránit.
ChatGPT umí generovat nejen textové informace, ale i obrázky, protože má v sobě zabudovaný systém DALL-E. Také s Midjourney, napojeným na Discord, lze vytvářet kvalitní a různorodý obrazový materiál. Jak na to? To zjistíte s pořadem DVA3.
Muž paralyzovaný od krku dolů dokázal opět psát pomocí počítačového algoritmu. Ten dokázal ze signálů z mozku poznat, jaké písmeno chce muž napsat. Vědci si od toho slibují usnadnění komunikace pacientů s podobnými postiženími. Jak se to dělá v praxi? O hranicích, možnostech a perspektivách výzkumu v českém i mezinárodním prostředí hovoří Václava Piorecká z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze.
V péči o zdraví nám mohou pomoci různé služby, souhrnně nazývané jako eHealth. V některém případě nám mohou i zachránit život. Naše zdravotní dokumentace je totiž záchranářům k dispozici a oni tak mohou v předstihu informovat nemocnici o našich problémech.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát ukáže třináctiletý Ondra své tetě, že plánovat výlet podle papírové mapy je v době internetu zbytečné. Internetové mapy umožňují zjišťovat zajímavosti a prohlížet fotografie z celého světa. Ondra také upozorní na využití GPS, geocaching a možnost stažení map pro offline použití.
V tomto videu si třináctiletý Ondra na vlastní kůži vyzkoušel, jak nebezpečné může být klikat na neznámé odkazy na internetu. Kliknutí na takový odkaz může znamenat nákazu zařízení virem, rozeslání nechtěných zpráv přátelům nebo jiné nepříjemné následky.
Videa, která nahrajeme na internet, jsou uložená na serverech. Odsud je můžeme streamovat na náš počítač či telefon nebo si je celá stáhnout a uložit. Vždy se ale do našeho zařízení dostane pouze kopie videa – originál zůstane na serveru.
Moderování obsahu na sociálních sítích je v dnešním světě velmi komplikované. Algoritmy se chovají čím dál více neprůhledně a i malá chyba v algoritmech může způsobit velké škody. Objevují se právní předpisy, které by měly algoritmy kontrolovat a omezovat, nikdo však zatím neví, jak účinné budou v praxi.
Krátké video hravou formou vysvětluje, co je pixel, tedy základní stavební kámen každé fotografie. Diváci se dozvědí, jak se skládají jednotlivé body do obrazu, co znamená rozlišení a jak vyšší počet pixelů ovlivňuje kvalitu fotografie. Video ukazuje také základy úpravy digitálních fotografií. Otevírá téma toho, co vše lze na fotce změnit a jak upravené obrázky ovlivňují náš pohled na realitu, představí nám i vodosvětelné graffity.
Cílem algoritmů používaných na internetu je vědět, co klientům nabízet. Z našich digitálních stop lze vyčíst mnohé a využít či zneužít tato data k tvorbě obsahu cíleného na konkrétní uživatele. Podívejte se sami.
Žádný lékař nemá dar přečíst deset tisíc publikovaných článků ročně, aby si udržel úplnou hranici poznání, ale počítač to dokáže. Michal Pěchouček, ředitel Centra umělé inteligence ČVUT, popisuje v rozhovoru s Danielem Stachem velké možnosti využití umělé inteligence ve zdravotní diagnostice, limity v oblasti pečovatelství i důležitost ochrany sítí a dat.
Generativní umělá inteligence přináší běžným uživatelům dosud nevídané možnosti. Vytvoření textu i obrázků je nyní záležitostí doslova pár vteřin. Jak ale ukazuje příspěvek z pořadu Hyde Park Civilizace (2025), tato technologie zároveň vzbuzuje obavy: ať už z neobjektivity, nebo z využití v armádě či zneužití za účely finančních podvodů.
U zrodu antivirového projektu Darktrace stála skupina matematiků z britské Cambridge a bývalých britských špionů z agentury MI6. Rozhodli se, že jejich systém bude nejefektivnější, když se sám naučí, jak nebezpečí rozeznat. Jejich samoučící umělá inteligence má fungovat po vzoru lidského imunitního systému.
Umělá inteligence se vyvíjí obrovskou rychlostí a očekává se, že v budoucnu převezme málo efektivní činnosti a některá povolání. Společnost začne řešit, jakou váhu má slovo a kam nás AI prostřednictvím algoritmů vede. Nebezpečí zneužití AI roste s tím, jak se zdokonaluje. Cílem je nalézt balanc mezi technologiemi a lidmi.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.