15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka v rozhovoru pro pořad Události, komentáře (2022) komentuje vývoj bojů na Ukrajině v prvním půlroce konfliktu po ruské invazi v únoru 2022.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Na Menorce najdeme zhruba 1 500 prehistorických památek. Kamenné monumenty ve tvaru písmene T, tzv. tauly, patří k největším záhadám ostrova. Nejspíše sloužily k náboženským obřadům. V blízkosti taulů se často nacházejí také talayoty, tehdejší strážní věže. Zajímavé jsou i navety, které se využívaly jako hrobky, a rovněž skalní jeskyně s rozličnými funkcemi.
Ve středu 9. 4. 2025 americký prezident Donald Trump oznámil výrazné zvýšení celních poplatků na dovoz zboží do USA z Číny, Evropy a dalších zemí. Důsledky tohoto rozhodnutí se pravděpodobně projeví růstem cen běžného spotřebního zboží, např. potravin, oblečení nebo elektroniky. Pusťte si se svými žáky reportáž z pořadu Události, v níž redaktoři České televize informovali veřejnost bezprostředně po zveřejnění nové americké politiky.
V menorské Ciutadelle si prohlédneme oslavy svátku svatého Jana, který je největší událostí ostrova. Nejdůležitější bod programu je koňský průvod projíždějící městem. Jezdci na černých koních míří z města ke kostelu sv. Jana, kde se zúčastní společné mše. Poté se vrací zpět do města, kde se pořádají středověké hry.
Na východě Moldavska se nachází oblast zvaná Podněstří. Území na levém břehu Dněstru obývají Moldavané, Rusové i Ukrajinci. Obyvatelé oblasti již na počátku 90. let vyhlásili autonomii, Podněsterskou lidovou republiku. Moldavská vláda nezávislost Podněstří odmítla, stejně jako členské státy OSN. Tento „zamrzlý“ konflikt v roce 2022 opět ožil. V souvislosti s válkou na Ukrajině totiž vyvstala obava, zda Rusko nebude o Podněstří usilovat. Tyto obavy přiživily i útoky v oblasti, po nichž Moskva začala hovořit o ochraně rusky mluvícího obyvatelstva v Podněstří. Reportáž přináší mimo jiné pohled místních obyvatel.
Bosnu známe jako krvavé bojiště balkánských válek. V současnosti tam však probíhá jiný konflikt. Proti plánům spoutat čisté a divoké řeky do přehrad s hydroenergetickou funkcí bojují místní obyvatelé. Bojují proti bezpráví, zkorumpovaným úřadům, politikům i bezohledným stavebním firmám a jsou ochotni bojovat až do konce. Dokument však nezachycuje pouze ekologické téma, ale také ukazuje sílu občanské společnosti a aktivismu, která je i u nás často pošlapávána a vnímána jako nežádoucí.
Pořad se věnuje budoucímu uspořádání na irsko-britské hranici, které nastane po případném vystoupení Velké Británie z Evropské unie.
V roce 1991 začal krvavý rozpad Jugoslávie. Ve stejném roce schválila Rada bezpečnosti OSN mírovou misi UNPROFOR na jejím území. Účast československých vojáků na této misi schválila ještě federální vláda, na konci roku 1992 však došlo k rozdělení Československa. Právě mírový rozchod Čechů a Slováků byl pro mnohé obyvatele rozpadající se Jugoslávie těžko pochopitelný. Na paradoxní situaci a každodenní život v té době vzpomínají v pořadu Historie.cs tehdejší účastníci mise.
Studená válka je více než čtyřicetileté období mocenského soupeření východního a západního bloku po druhé světové válce. Nedošlo sice k otevřenému střetu mezi oběma hlavními mocnostmi (Spojenými státy a Sovětským svazem), přesto bylo v některých okamžicích nebezpečí války obou bloků velké. Nejblíže k válce byl rozdělený svět patrně v říjnu roku 1962 v souvislosti s tzv. karibskou krizí.
V únoru roku 1965 byl pražský arcibiskup Josef Beran jmenován papežem kardinálem. Po čtrnáctileté internaci a nemožnosti vykonávat svůj úřad Beran opustil Československo s příslibem, že jeho nástupcem bude biskup František Tomášek. V exilu se zapojil do pastorační činnosti a výrazně se zapsal i do dějin druhého vatikánského koncilu. V Římě založil také poutní dům Velehrad pro československé poutníky do Itálie.
Po vyhlášení nezávislosti Slovinska chtěli i Chorvaté opustit Jugoslávii. Na rozdíl od krátkého slovinského konfliktu chorvatská válka za nezávislost trvala více než čtyři roky. Konflikt se stal symbolem rozpadu Jugoslávie a druhou kapitolou krvavých událostí 90. let na Balkáně. V dokumentu Jugoslávská bouře (2016) uvidíte dobové záběry i vzpomínky pamětníků.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.