15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Válka po 44 dnech skončila, Arméni prohráli. Loučí se s domovy i posvátnými místy, které musí opustit. Cítí se zrazeni svými politiky. Zapalují vlastní domy, aby v nich nově příchozí nemohli žít. Podobně jako Azerové, kteří jako národnostní menšina z Karabachu odcházeli před 25 lety, kdy naopak zvítězili Arméni. Spory o toto území trvají ale už 100 let. Otcové hledají těla padlých synů. Zasetá nenávist má opět hlubší a silnější kořeny.
Arménie je považována za první zemi na světě, která přijala křesťanské náboženství. Stalo se tak již v roce 301 po Kristu. Díky tomu je doslova poseta vzácnými skvosty – starobylými kláštery, které vznikaly již v době starověku a raného novověku. Kláštery bývaly středisky arménské vzdělanosti a přečkaly arabskou nadvládu i éru Sovětského svazu.
V obnoveném konfliktu o Náhorní Karabach přicházejí o životy vojáci i civilisté. Ázerbájdžánská armáda se snaží z regionu vyhnat Armény, kteří jej většinově obývají a jsou podporovaní arménskou armádou. Válečná reportáž Markéty Kutilové a Lenky Klicperové popisuje hrůzy bojů, zároveň vysvětluje komplikované historické a národnostní pozadí bojů.
Napětí na Ukrajině v posledních dnech stoupá. Moskva soustřeďuje u hranic s Ukrajinou tisíce vojáků. Rozhovory mezi prezidenty Putinem a Bidenem k ničemu nevedly. Obyvatelé Ukrajiny se proto chystají na možnou invazi. Dobrovolnické skupiny je učí ovládat zbraně a formovat jednotky, které poskytují podporu armádě.
V únoru 1945 proběhla další z konferencí tzv. Velké trojky, tentokrát v Jaltě na Krymu. Co bylo hlavním předmětem jednání na této konferenci? A jaké mýty ohledně východoevropských států jsou s ní často spojovány? O tom se více dozvíme v rozhovoru s historikem.
Jozef Tiso byl slovenský katolický kněz, ale především politik a v letech 1939-1945 prezident Slovenského štátu. Ve videu z dokumentárního historického pořadu Třetí republika (2017) jsou na začátku stručně představeny jeho nejdůležitější činy. Dále se informace ubírají k jeho poválečnému ukrývání a následnému vydání k soudnímu procesu v Bratislavě. V pasáži zazní rovněž zločiny, ze kterých byl Tiso obžalovaný (rozbití Československa, zrada při slovenském povstání a zločiny proti lidskosti), a jeho reakce na ně.
V srpnu 1945 byly v rámci druhé světové války svrženy atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Diskuse o tom, jak ale s atomovými bombami naložit, nebyly vůbec jednoznačné a názory na použití zbraní se lišily. V ukázce z pořadu Úsvit atomového věku (2025) diskutuje historik o tom, které varianty připadaly v úvahu a zda si američtí politici vůbec uvědomovali, s jakou zbraní operují.
Le Corbusier byl slavným evropským architektem, zakladatelem funkcionalismu, který ovlivnil celou moderní i současnou architekturu. Jeho nejslavnějším dílem je vila Savoy v Paříži. Corbusier působil ve dvacátých letech v SSSR, kde navrhl řadu staveb. Působil také ve Zlíně a měl několik československých žáků.
Gruzínsko-abchazský konflikt stále trvá. Jaké jsou důsledky bojů v gruzínsko-abchazském konfliktu a jak vypadá hranice mezi Gruzií a Abcházií?
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Antverpy nejsou tak starobylé jako Bruggy, tak významné jako Brusel ani uvolněné jako Amsterdam či moderní jako Rotterdam. Nehýří mládím jako Gent. Neohromují okolní krajinou jako Utrecht. Ale od každého z těchto měst, jako by si vzaly něco, co jim vyhovovalo. Výsledkem je přitažlivá a navýsost noblesní vlámská metropole. Jeruzalém západu, světové centrum diamantů, město Rubense, čokolády a módy. A druhé největší město Belgie.
Dokument představuje Laponsko jako zemi jediných kočovníků v Evropské unii. Při putování za tímto kočovným národem navštívíme například město Tromsö, označované jako brána Arktidy, sámský parlament v Karasjoku nebo vesnici Nellim, která je zajímavá tím, že se sem během 2. světové války přestěhovala spousta ruských Sámů. Odkud se tento národ vzal a jaká byla jeho historie?
13 716
769
4 679
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.