15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Ve Lvově si prohlédneme výrobu niněry, což je unikátní strunný hudební nástroj na první pohled připomínající housle, avšak se zcela odlišným způsobem hry i výsledným zvukem. Při sledování výrobního procesu, který zabere až několik týdnů, se dozvíme také něco o její historii. Kdysi se na niněru hrálo v celé Evropě, dokonce i u nás, pak však upadla v zapomnění.
Fotbalové mistrovství světa se v roce 1934 konalo ve fašistické Itálii. Itálie i Německo snily o společném finále, průběh samotného turnaje se pak snažili ovlivnit oba fašističtí vůdci Mussolini i Hitler. „Vysněné“ finále Itálie versus Německo se však nekonalo. V semifinále totiž Němci nestačili na československé fotbalisty, kterým podlehli před očima samotného Adolfa Hitlera 1:3. Finálový zápas Itálie : Československo patrně silně ovlivnil rozhodčí, který se před zápasem sešel s Mussolinim a během hry toleroval místy až brutální hru Italů. Po jednom z řady italských faulů padla i vyrovnávací branka Italů. Českoslovenští fotbalisté sice dosáhli historického úspěchu, ale zůstal jim pocit, že zlato jim bylo doslova ukradeno.
Reportáž Objektivu z 2. února 2025 vás seznámí s dědictvím židovské kultury ve městě Lodž, které před 2. světovou válkou bylo domovem asi 200 tisíc Židů a živou, multikulturní lokalitou. Válku přežilo jen asi 10 tisíc lodžských Židů. I přesto je v dnešní Lodži možné se s židovským dědictvím setkat, třeba díky několika restauracím, v nichž můžete ochutnat tradiční židovskou kuchyni.
V roce 2021 uběhlo 10 let od doby, kdy z funkce odstoupil egyptský prezident Husní Mubarak. Stalo se tak po téměř 30 letech u moci. Úřad opustil po 18 dnech masových protivládních protestů, které byly součástí tzv. Arabského jara. Jaká je situace v Egyptě dnes? A jak 10 let po událostech Arabského jara vnímají Egypťané třicetileté období Mubarakovy vlády?
Úžina Bospor je tepna, která je klíčová jak pro mezinárodní obchod, tak pro chod Turecka a města Istanbul samotného. Plavba tímto místem je zrádná nejen v legendách, ale i ve skutečnosti. V reportáži Objektivu (2024) se podíváme, jak průlivem proplouvají velké nákladní lodě, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti v úžině. Klíčovou roli v tom hraje práce istanbulských lodivodů.
V roce 2023 uběhlo 80 let od okamžiku, kdy nacistické komando vyvraždilo obec Český Malín. Byl to největší masakr Čechů za druhé světové války na území dnešní Ukrajiny. Šlo o odplatu za předchozí útok Ukrajinské povstalecké armády (ÚPA) proti koloně německých vozidel. Krvavé výročí si připomněli i Poláci. Ti zase očekávají ukrajinskou omluvu za protipolská zvěrstva z řad příslušníků ÚPA.
Reportáž z pořadu Objektiv (2025) nás zavede na skotské souostroví Vnější Hebridy, kde si prohlédneme oblíbená turistická místa. Navštívíme prehistorické památky nebo muzeum, kde uvidíme, jak se na Hebridách dříve žilo. Objevíme také rašelinové močály, rozkvetlé pláně, zelené kopce i bílé pláže s blankytně modrým oceánem.
Albánie je země se špatnou pověstí, zároveň má možná nejméně dotčenou přírodu v Evropě. Její metropole Tirana je však moderní město, i když se tu setkáme alespoň pro Středoevropany s mnoha nezvyklými jevy. Snad nejvíce je to vidět v dopravě, jezdit autem po Tiraně by asi každý nezvládl.
Zatímco na frontách první světové války bojují a umírají muži, doma přebírají jejich roli ženy. To ženám paradoxně umožnilo emancipaci. A to není jediná nová situace za války. V letech 1914–1918 jsou často stěhovány celé vesnice a oblasti, válka neprobíhá jen na bojištích, ale často jsou zasahovány i týlové oblasti a civilní cíle.
Pasáž popisuje vznik československé střelecké brigády ve Francii roku 1917 a její význam pro vznik samostatného Československa.
OSN zahrnuje 193 zemí světa. I když má každá země svou vlajku, některé jsou si velmi podobné, a to hlavně kvůli použitým barvám. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč obsahuje většina vlajek červenou, modrou a bílou nebo zda použité barvy znamenají pro státy to samé? Odpovědi přináší pořad What the fact (2024).
Před druhou světovou válkou žilo ve Lvově zhruba 100 tisíc Židů, což byla tehdy třetina obyvatel města. Téměř všichni byli zavražděni v nedalekém koncentračním a pracovním táboře a v židovské čtvrti byla zničena řada významných budov. V místě bývalého ghetta dnes stojí památník holocaustu. Jak ke lvovské tragédii došlo?
13 969
796
4 755
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.