15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Krása romantických pláží je obvykle hlavním důvodem, proč turisté jezdí na Jamajku. Pokud však chceme poznat skutečnou Jamajku s jejími obyvateli, je třeba navštívit komunity rastafariánů. Reportáž nás zavede na jamajský venkov, kde se ilegálně pěstuje konopí. To, co Evropan považuje za nepřijatelné, může jinde sloužit k běžnému obstarávání obživy. Ať se nám to líbí, nebo ne, potvrzuje to kontrasty života na naší planetě.
Zámek Hradec nad Moravicí patří k nejvýznamnějším památkám Moravskoslezského kraje. Najdeme v něm největší zámeckou sbírku orientálního umění v Česku nebo například cemballo W. A. Mozarta. Nyní máme možnost si zámek prohlédnout po rozsáhlé rekonstrukci, ukončené v roce 2014.
Rok 1956 byl velmi bohatý na zásadní politické události ve světě. Kromě sovětského zásahu v Maďarsku došlo k tzv. suezské krizi, válce mezi Egyptem a Izraelem, který podpořily dvě hlavní evropské mocnosti, a to Velké Británie a Francie. Postoj USA byl však pro mnohé překvapivý. Reportáž byla odvysílána v hlavní zpravodajské relaci na začátku listopadu 2016.
Obyvatelé Samoy si více než jiný polynéský národ zachovali tradiční způsob života. Dodnes zde můžeme najít kamenné mohyly, kde jsou pohřbeni tehdejší vládci, protože uctívání předků je pro místní obyvatele velmi důležité i přes vliv křesťanství. Mimo to se dozvíme také něco o místní architektuře a tradičním tetování jakožto důležitém prvku národní identity obyvatel.
V roce 1915 začala v Turecku první systematická genocida moderních dějin, při které zahynulo podle odhadů až 1,5 milionu Arménů. Turecko i po sto letech nadále tyto události popírá. Středověká brutalita se při ní spojila s vynálezy moderní doby a později inspirovala Hitlera při realizaci holokaustu. Muži měli být zdecimováni, ženy obráceny na islám. Po válce se skupině Arménů podařilo vypátrat a zavraždit dva ze tří strůjců genocidy. Násilně rozptýlený národ žije dodnes v desítkách zemí a usiluje o omluvu, přiznání viny a snahu alespoň částečně odčinit historický zločin.
Ronald Reagan porazil v amerických prezidentských volbách roku 1980 tehdejšího prezidenta Jamese Cartera. Nastolil nový kurz zahraniční politiky a vysloužil si označení „jestřáb“. Jaké byly úspěchy a neúspěchy tohoto republikánského prezidenta pohledem bývalého velvyslance v USA a europoslance za ODS Alexandra Vondry?
Rudolf Vrba a Alfred Wetzler byli slovenští Židé, kterým se v dubnu 1944 povedlo uprchnout z vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Birkenau. V Žilině sepsali zprávu, v níž vylíčili pravdu o transportech a o skutečném fungování koncentračního tábora – tedy vše, co se nacisté snažili udržet v tajnosti. Věřili, že tím, že informují světovou veřejnost o nacistických zločinech páchaných na Židech, dokážou zabránit v dalších tragických událostech. To se však bohužel nepodařilo.
K první světové válce se schylovalo dlouhou dobu, přesto nikdo nepočítal s neuvěřitelnou krutostí tohoto celosvětového konfliktu. S tanky, letadly, ponorkami, bojovým plynem. Habsburské monarchii vládne od půlky války nový císař Karel I. I když se snažil konflikt ukončit, zabránit rozpadu monarchie nedokázal.
Pořad ukazuje pohled Theresy Mayové, britské premiérky, na potřebu zachování volné hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou v případě takzvaného Brexitu.
Miroslav Karas provází největším tržištěm Evropy, které se nachází v Rize, hlavním městě Lotyšska, a seznamuje s místní specialitou, březovou šťávou.
Stále více evropských zemí investuje do inovativních způsobů ukládání oxidu uhličitého do různých zásobníků. Snaží se tak splnit své klimatické závazky. Dánsko právě spustilo jeden z takových projektů. K ropné plošině v dánské části Severního moře připlouvají lodě s cisternami v průmyslu zachyceného a následně zkapalněného skleníkového plynu, který tak neskončí v atmosféře. Bezpečně ho tu pošlou zpět pod mořské dno. Využívají vytěžených ložisek po zemním plynu a ropě.
Sauna, očista těla i ducha, je od pradávna součástí samotné identity finského národa. Dnes má mnoho Finů vlastní saunu doma. Na vzestupu jsou však znovu i sauny veřejné. Jsou totiž místem, kde se Finové potkávají a koloběh saunování berou velmi vážně.
13 576
759
4 615
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.