15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
V roce 2000 začala v Izraeli tzv. druhá intifáda, další pokračování ozbrojených střetů na území státu Izrael. Vleklý spor mezi Židy a Palestinci se táhne již od konce druhé světové války a vyhlášení státu Izrael v roce 1948. Palestinci tehdy odmítli akceptovat plán OSN na rozdělení historické Palestiny mezi Židy a Palestince. Na počátku 90. let začal tzv. mírový proces na Blízkém východě, který však odmítají především radikálové na obou stranách. Právě nepokoje v roce 2000 mírový proces výrazně zkomplikovaly. Dnes jsou vztahy mezi oběma etniky o poznání klidnější, byť k úplnému míru mají daleko.
Podíváme se na ostrov Bilu Kyun, který obývají výhradně Monové, nejranější obyvatelé Myanmaru, kteří jsou rovněž považováni za zakladatele zdejší civilizace a také jako první v zemi začali vyznávat théravádský buddhismus. Najdete tu tedy samozřejmě i zlaté stúpy, typické pro buddhisty. Na ostrově se těží břidlice, ze které se vyrábí školní tabulky, a rostou zde kaučukovníky, z jejichž mléka se vyrábí guma.
Reportáž připomíná výročí největší genocidy od druhé světové války. Příspěvek stručně rekapituluje příčiny a průběh událostí v roce 1994. Za každou minutu tam zemřelo 6 lidí. Za sto dnů přišla Rwanda o pětinu populace. K zásahu se ve světě nenašla vůle. Generální tajemník OSN se za to před pěti lety omluvil. Přesto si sousedé dokázali odpustit. Vyrovnat se s takovou tragédií trvá několik generací, Rwanda ale dělá velké pokroky. V rozhovoru s afrikanistou Vojtěchem Šmolíkem je analyzována aktuální situace v regionu, která stále není dobrá, protože současný režim má uši všude. Etnicita pod povrchem stále hraje svou roli.
Ukrajina byla na počátku ruské agrese svou rozlohou druhou největší zemí Evropy, hned po Rusku. Právě i díky své rozlehlosti jsou jednotlivé regiony značně odlišné – na západě proevropský Lvov, na východě separatistické republiky tzv. Donbasu. Patrně klíčovým regionem, o který se bojuje, jsou města na jihovýchodě země – Melitopol, Berďansk a Mariupol. Právě jejich kontrola může být pro další budoucnost Ukrajiny klíčová.
Již ve 13. století vznikla v belgickém městě Bruggy, které bylo významným finančním centrem Evropy, první burza na světě. Tato instituce poskytovala obchodníkům zázemí pro objednávky, půjčky i výměnu peněz. Pojmenování vzniklo podle příjmení bankéřů Van der Beurzů. Původní burza se orientovala na obchodování se základním zbožím – vlnou, dřevem, rybami, ovocem nebo kořením.
Na Mallorce byla podél severozápadního pobřeží vystavěna dálnice MA-10 pro snadnější přístup na turisticky atraktivní místa v horském terénu. Dozvíme se o výstavbě této dopravní cesty a také si prohlédneme lokality, které dálnice spojuje, například vesnici Deia, klášter Lluc, hotel Formentor nebo vyhlídku Mirador de Mal Pas.
Pořad se věnuje kulturním dějinám Irska, zejména irské hudbě, její minulosti i současné podobě.
Pevnost La Mola na nejvýchodnějším bodě Menorky měla chránit přístup do mahonského přístavu, kde se zásobovaly britské a francouzské obchodní lodě. Než však byla pevnost dostavěna, přestala odpovídat tehdejším trendům, od 90. let se postupně rozpadala, dnes je snaha o její zachování. Video mimo jiné připomene dějiny ostrova a vliv Britů a Francouzů.
Woodrow Wilson byl americkým prezidentem v letech 1913 až 1921. Jeho podíl na vzniku samostatného Československa byl naprosto zásadní, a byl proto v nově vzniklém státě neobyčejně populární. Pražské hlavní nádraží dokonce neslo v historii jméno tohoto amerického prezidenta a dnes před ním stojí jeho socha.
V ukázce uslyšíme názor historiků na americkou politiku ve střední Evropě po druhé světové válce. Oponují tak představě široké veřejnosti, že USA a SSSR si rozdělily sféry vlivu již dávno před koncem války. Americký zájem v Praze reprezentoval velvyslanec USA Laurence Steinhardt, který ale do Prahy přišel již jako zklamaný diplomat zabývající se převážně vlastními podnikatelskými záměry, a ne diplomacií. S čím ovšem nepočítal?
Dne 3. července 1866 došlo k rozhodující bitvě ve válce mezi Rakouskem a Pruskem o hegemonii v Evropě. Toto střetnutí se odehrálo nedaleko od Hradce Králové a šlo o největší a zároveň poslední polní bitvu na našem území všech dob. Proč a jak se odehrála? Podívejte se na podrobnosti střetu v diskusi historiků v pořadu Historie.cs.
Vraťme se ve zkratce k počátkům televizní reportáže. Jak vypadaly první reportáže zahraničních televizních stanic a Československé televize? Nahlédněte do televizní historie a podívejte se například na první přesun nemovité památky v tehdejším Československu.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.