15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Československým fotbalistům se před odjezdem na mistrovství světa 1934 nevěřilo. Fotbalisté neměli dokonce ani svého trenéra, mužstvo tehdy vedl zapomenutý sportovní novinář a fotbalový funkcionář Karel Petrů. Ten však s týmem dosáhl senzačního úspěchu, stříbrné medaile. Sportovní znalci si možná vybaví jméno legendárního brankáře Františka Pláničky či nejlepšího střelce mistrovství Oldřicha Nejedlého. Málokdo však ví, že v semifinále porazili českoslovenští fotbalisté Němce 3:1 před očima Adolfa Hitlera. Finálový zápas Československa a Itálie osobně sledoval s dalšími 55 tisíci diváky Benito Mussolini. Ve finále českoslovenští fotbalisté podlehli Italům po statečném výkonu 1:2.
V animovaném videu z produkce FAMU (2018) zaznívá komentář vojenského historika Eduarda Stehlíka týkající se všeobecné mobilizace v roce 1938 a atentátu na Reinharda Heydricha. S oběma událostmi se podle komentáře pojí otázky o jejich významu. Měli jsme se bránit? Stál atentát za to, když domyslíme jeho důsledky v podobě vypálení Lidic a Ležáků? Video diváky přesvědčuje, že obě události měly svůj dobový význam a v případě atentátu zdůrazňuje jeho důležitost pro odstoupení Británie a Francie od mnichovské dohody.
V období první republiky patřila oblast Podkarpatské Rusi Československu. Československý stát začal na tomto území s masivní obnovou infrastruktury. Dodnes jsou tu k vidění díla špičkových českých architektů jako byl třeba Josef Gočár.
Pasáž zachycuje průběh mobilizace v českých zemích v roce 1914 a náladu obyvatelstva na počátku 1. světové války.
Pohled do života obyčejných lidí na frontové linii v roce 2015, kdy konflikt mezi ukrajinskými vojsky a proruskými povstalci trval rok. Jak se situaci museli přizpůsobit? S čím se museli vyrovnávat? A čemu denně čelí?
Pozapomenutý konflikt ke konci roku 2022 znovu rozhořívá. Kurdové jsou početný národ žijící především na území současných států Turecka, Sýrie, Iráku a Iránu. Nedávno pomohli porazit samozvaný Islámský stát a nyní očekávají podporu pro svůj hlavní cíl – vyhlášení nezávislého státu. Právě Turecko je však úhlavním nepřítelem Kurdů. Po nedávném atentátu v Istanbulu zesílily turecké útoky na kurdské pozice jak v Sýrii, tak v Iráku. Turecko navíc nahlas hovoří o pozemní operaci proti Kurdům, které obviňuje z přípravy atentátu. Ti však odpovědnost za atentát odmítají.
Kanadské provincie Saskatchewan a Manitoba jsou typickými prérijními regiony Severní Ameriky. Rovinaté prérie s úrodnou půdou slouží jako „sýpka Kanady“ a zvlněné oblasti jsou ideální pro chov dobytka. Historie obou provincií je spjatá s původními kulturami indiánů a Eskymáků, kteří tu žili před příchodem bělochů.
Reportáž připomíná výročí největší genocidy od druhé světové války. Příspěvek stručně rekapituluje příčiny a průběh událostí v roce 1994. Za každou minutu tam zemřelo 6 lidí. Za sto dnů přišla Rwanda o pětinu populace. K zásahu se ve světě nenašla vůle. Generální tajemník OSN se za to před pěti lety omluvil. Přesto si sousedé dokázali odpustit. Vyrovnat se s takovou tragédií trvá několik generací, Rwanda ale dělá velké pokroky. V rozhovoru s afrikanistou Vojtěchem Šmolíkem je analyzována aktuální situace v regionu, která stále není dobrá, protože současný režim má uši všude. Etnicita pod povrchem stále hraje svou roli.
Bretaň je poloostrov na severozápadě Francie, typický svým skalnatým pobřežím, ale i krásným venkovem s gotickou architekturou. Video zachycuje i typické francouzské pochoutky, místní keramiku, nebo megalitické neolitické památky v Carnaku – menhiry.
Jedno z nejstarších polských měst, Lublin, se nachází na východě dnešního Polska. Před druhou světovou válkou zde žila velká židovská komunita a město si proto vysloužilo přízvisko Jeruzalém severu. V těsné blízkosti města se nachází Majdanek, nechvalně proslulý nacistický koncentrační tábor, kde zemřelo téměř 80 000 lidí. Samotný Lublin je skutečným turistickým lákadlem východního Polska se spoustou jedinečných památek.
Ve Lvově si prohlédneme výrobu niněry, což je unikátní strunný hudební nástroj na první pohled připomínající housle, avšak se zcela odlišným způsobem hry i výsledným zvukem. Při sledování výrobního procesu, který zabere až několik týdnů, se dozvíme také něco o její historii. Kdysi se na niněru hrálo v celé Evropě, dokonce i u nás, pak však upadla v zapomnění.
Jak poznamenala anexe Krymu jeho ukrajinské obyvatele? Dokumentární portrét několika lidí, kteří se stali figurkami na šachovnici dějin.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.