15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Nedaleko gruzínského hlavního města Tbilisi uprostřed hor se nachází duchovní centrum země Mccheta. Jedná se o velmi staré město, které je od roku 1996 zapsáno na Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. Nejvýznamnější starobylou památkou Mcchety je tisíc let stará opevněná katedrála.
Pořad věnovaný Severnímu Irsku seznamuje diváky s hrozbou, že tato země bude ovládána přímou vládou z Londýna. Ukazuje politické pozadí a demonstruje, jak se tamní politické strany nedokážou dohodnout na sestavení lokálního kabinetu.
Jak poznamenala anexe Krymu jeho obyvatele, konkrétně nezávislá média?
Dne 13. září 1993 podepsali izraelský premiér Jicchak Rabin a palestinský předák Jásir Arafat ve Washingtonu přelomovou smlouvu. Palestinci v ní uznali existenci Státu Izrael a ten na oplátku uznal Arafatovu Palestinskou osvobozeneckou organizaci za partnera v jednání. Součástí dohody bylo i vytvoření tzv. palestinské samosprávy na izraelském území. Mírový proces se od počátku 90. let poněkud zablokoval a Palestinci svůj stát stále nemají. Jak vypadaly palestinsko-izraelské vztahy o čtvrtstoletí později přibližuje reportáž Událostí ze září 2018.
V souvislosti s bolševickou revolucí a občanskou válkou v Rusku emigrovaly tisíce občanů bývalého Ruského impéria, a to i do Československa. Ve videu z pořadu Historie.cs se více dozvíme o důvodech ruské emigrace a jejích etapách směrem do Československa.
Spisovatel Pavel Kohout vypráví o událostech, které následovaly po přelomovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, kdy padl Stalinův kult, a o tom, jak na ně reagovaly české osobnosti. Pro Pavla Kohouta to byla chvíle, kdy se musel postavit faktu, který tušil, ale odmítal ho vidět, stejně jako spousta jeho vrstevníků. Jak se z té kaše on a jeho přátelé dostali? Pasáž je doplněna o dobová videa a ukázky z tisku.
Ponižující útěk do Ameriky se paradoxně mění ve veliké, nezměrné štěstí. Mattoni nachází to, v co již nedoufal, velkou a šťastnou lásku. Zachmuřená Evropa zmizela, teď žije americkou svobodou a dynamikou, učí se být Američanem. Jeho americká pobočka firmy Mattoni roste a vzkvétá, jeho osobní život se podobá ženskému románu. Poprvé v životě si se svou láskou Viki dopřává dovolenou na břehu moře.
Na XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu v únoru 1956 v Moskvě nastal zlomový okamžik v sovětských dějinách: první tajemník Chruščov poprvé odsuzuje Stalinův kult osobnosti a jeho zločiny.
Souostroví tvořené desítkami ostrovů stovky kilometrů za severním polárním kruhem. To jsou Lofoty. Drsná norská příroda v té nejkrásnější podobě. Navštívíme zemi fjordů, vikingské historie, v létě slunce i o půlnoci a v zimě totální tmy.
Rok 1956 byl velmi bohatý na zásadní politické události ve světě. Kromě sovětského zásahu v Maďarsku došlo k tzv. suezské krizi, válce mezi Egyptem a Izraelem, který podpořily dvě hlavní evropské mocnosti, a to Velké Británie a Francie. Postoj USA byl však pro mnohé překvapivý. Reportáž byla odvysílána v hlavní zpravodajské relaci na začátku listopadu 2016.
Před druhou světovou válkou žilo ve Lvově zhruba 100 tisíc Židů, což byla tehdy třetina obyvatel města. Téměř všichni byli zavražděni v nedalekém koncentračním a pracovním táboře a v židovské čtvrti byla zničena řada významných budov. V místě bývalého ghetta dnes stojí památník holocaustu. Jak ke lvovské tragédii došlo?
Malé francouzské město, které se díky zimním olympijským hrám v roce 1968 změnilo k nepoznání, to je Grenoble. Olympijské hry byly významné z mnoha hledisek: poprvé tu byly prováděny dopingové kontroly, vysílalo se v barvě a hlavně se stavělo účelně, mnohá sportoviště jsou využívána ještě dnes. Olympiáda v Grenoblu byla významná i pro Čechoslováky, vůbec první zlatou medaili ze zimních her tehdy přivezl skokan na lyžích Jiří Raška a naši hokejisté v napjaté atmosféře předznamenávající pražské jaro tu porazili Sovětský svaz. V Grenoblu na ni vzpomínají pozitivně dodnes.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.